Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

4SA101-Registry, legislativa, autorské právo

No description
by

Antonin Pavlicek

on 13 February 2015

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of 4SA101-Registry, legislativa, autorské právo

Stát pro plnění svých základních funkcí potřebuje evidovat různé údaje o právnických i fyzických subjektech, adresách, nemovitostech, vozidlech, právech a povinnostech, a mnoha dalších skutečnostech. Evidence obyvatel je tedy nepostradatelná pro výkon státní správy, její opodstatnění je administrativní, sociální, ekonomické, statistické i bezpečnostní (vojenské).
Tato evidence v současné době procházejí zásadní přeměnou v projektu, který byl odstartován přijetím zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. K 1. lednu 2010 podle tohoto zákona vznikl i úřad Správa základních registrů, který spravuje Informační systém Základních registrů. V důsledku této skutečnosti měl být zahájen zkušební provoz už k 1. červenci 2010, o rok později provoz ostrý. Plánované termíny se ovšem nepodařilo dodržet a spuštění Základních registrů se posunulo na 1. července 2012 (a doprovázel jej mediálně velmi propíraný krach Registru vozidel) 1.Registr osob (ROS)
Správcem je Český statistický úřad,
eviduje údaje o Právnických osobách (PO), Fyzických osobách - podnikatelích (FO) a Orgánech veřejné moci (OVM).
2.Registr obyvatel (ROB)
správcem je Ministerstvo vnitra,
eviduje aktuální referenční údaje o občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu nebo zahraničních vlastnících nemovitostí.
3.Registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN)
správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK)
eviduje údaje o základních územních prvcích, např. území států, krajů, obcí nebo částí obcí, parcel či ulic.
4.Registr práv a povinností (RPP)
správcem je Ministerstvo vnitra,
eviduje údaje o působnosti orgánů státní moci, právech a povinnostech osob. Součástí základních registrů jsou i:
•Informační systém základních registrů (ISZR)
-správcem je Ministerstvo vnitra,
-v rámci tohoto informačního systému budou čtyři výše zmíněné registry fungovat,
-provozovatelem bude Správa základních registrů.
•ORG – převodník identifikátorů fyzických osob
-správcem je Úřad pro ochranu osobních údajů,
-jedná se o klíčový projekt pro ochranu osobních údajů v registrech,
-díky převodníku identifikátorů už nebude možné získat o obyvateli informace prakticky z každého informačního systému veřejné správy. Registr obyvatel (ROB)
Základní registr obyvatel, jehož správcem je Ministerstvo vnitra, je hlavním zdrojem údajů o fyzických osobách, konkrétně o:
•všech občanech ČR,
•cizincích s povolením k pobytu v ČR,
•cizincích, kterým byl na území ČR udělen azyl nebo doplňková ochrana,
•jiných fyzických osobách, o nichž jiný právní předpis stanoví, že budou vedeny v Registru obyvatel.
O všech těchto osobách se v Registru obyvatel vedou následující referenční údaje:
•příjmení, jméno;•odkaz do registru územní identifikace na adresu místa pobytu, příp. na adresu pro doručování;•datum narození a úmrtí;
•datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti;
•odkaz do registru územní identifikace na místo a okres narození a úmrtí; popřípadě stát narození a úmrtí;
•státní občanství;
•čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů;
•údaj o tom, zda má osoba zpřístupněnu datovou schránku.
Kromě osobních údajů obsahuje ROB také další citlivé údaje, např.
•údaje o rodném čísle,
•omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům,
•údaje o osvojení,
•rodinný stav atd.
ROB je jediný IS, který je neveřejný, neboť obsahuje osobní údaje, kterým musí stát zajistit ochranu. Nezbytnou podmínkou pro případné poskytnutí údajů třetí straně je zaregistrování příslušné agendy v RPP.
Benefity pro občana
•Hlavním přínosem ROB pro občany je, že evidované údaje už nemusí nositel opakovaně prokazovat jiným způsobem.
•Základní registry navíc umožní o všech změnách referenčních údajů v ROB informovat všechny ostatní oprávněné informační systémy veřejné správy, po svolení dokonce i banky či ostatní instituce. Hlavní myšlenka je taková, že dojde-li u občana ke změně (např. změna bydliště), nahlásí se tato jen jednou a všude jinde se promítne automaticky. Odpadá tak zdlouhavé obíhání po úřadech a institucích.
•občan, který má zřízenou datovou schránku (DS):
ozíská bezplatně výpis o provedení změny referenčního údaje vedeného v ROB o jeho osobě,
obude získávat bezplatné zasílání výpisu o využívání údajů k jeho osobě v ROB (provozních údajů) vždy za uplynulý kalendářní rok .
Benefity pro úředníky
•usnadnění a zefektivnění činnosti v souvislosti se získáváním a ověřováním údajů o občanech,
•odstranění možnosti vzniku duplicit údajů,
•zajištění jedinečnosti referenčních údajů vedených v ROB Registr osob (ROS)
Registr osob slouží k evidenci právnických osob (PO) a jejich organizačních složek, podnikajících fyzických osob (FO), zahraničních osob a jejich organizačních složek, organizací s mezinárodním prvkem a organizačních složek státu.
Tento registr obsahuje:
-základní identifikační údaje o osobách – Identifikační číslo osoby (IČO),
-údaje o jejich provozovnách,
-a údaje o statutárních zástupcích.
Všechny osoby zapsané do ROS jsou identifikovány jednoznačným identifikátorem IČO, které přidělí přímo ROS (dříve Český statistický úřad). ROS využívají všechny orgány veřejné správy, které k tomu mají oprávnění z RPP.
Hlavní zdroje informací pro zanesení nové osoby do ROS jsou:
-obchodní rejstřík,
-rejstřík živnostenského podnikání,
-informační systémy nebo evidence vybraných ministerstev,
-ústřední orgány státní správy,
-profesní komory,
-obce,
-kraje,
-nebo veterinární správa KONEC RODNÝCH ČÍSEL?

Rodné číslo bylo přes půl století základním identifikátorem občana ČR – byl pod ním veden prakticky všude – od zdravotního a sociálního zabezpečení, přes finanční úřady, evidenci řidičů až po obchodní rejstřík či rejstřík trestů... Od roku 2012 se evidence vede jen ve čtyřech základních registrech. V každém z registrů je přitom člověk evidován pod jiným, náhodně sestaveným, číslem – takzvaným bezvýznamovým identifikátorem. Tato čísla přiřazená k lidem spravuje Úřad na ochranu osobních údajů.

Proč ke změně dochází? Čím bylo rodné číslo "nebezpečné"?

Je v něm zakódované datum narození a pohlaví. Některým ženám vadí, že se dá vyčíst jejich věk. Stalo se i to, že si člověk nechal změnit pohlaví, chtěl to zatajit, ale prozradilo ho rodné číslo. Nehledě na to, že při znalosti tohoto čísla mohl např. úředník vyhledat spoustu dalších údajů o jeho nositeli. S různými bezvýznamovými identifikátory toto není možné.

Je rodné číslo nenahraditelné?

Člověka jde stejně identifikovat jen podle jména a data narození v kombinaci s trvalým bydlištěm. Nepředpokládá se, že by dva stejně staří jmenovci žili v jednom domě. Navíc už se stalo, že stát dvěma lidem omylem přidělil stejné rodné číslo. Se zrušením čísla se budou muset kvůli klientům vypořádat třeba i banky či mobilní operátoři.

Kdy se rodné číslo zruší?

Přechodně zůstane v registru obyvatel a na správě sociálního zabezpečení, aby někdo nevypadl z evidence a nepřišel třeba o nárok na důchod. Úplně se rodné číslo přestane přidělovat asi za třicet let. Už za dva roky se jeho užívání výrazně omezí, zmizí nejspíš třeba z katastru nemovitostí.

Je nezbytné si bezvýznamové identifikátory pamatovat?

Ne, nikdo je po lidech nebude vyžadovat. Navíc díky nim stát bude povinen vydat člověku výpis, jaké úřady si o něm jeho údaje hledaly.

Jak se bude člověk prokazovat na úřadě?

Pomocí nové elektronické občanky, která má ochranu v podobě PINu. Na úřadě ji lidé vloží do čtečky. Je možné, že se využijí i biometrické údaje. Nová občanka by měla umožnit i internetové volby. Registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN)
slouží k evidenci údajů o územních prvcích (např. území kraje, okresu, obce, katastrální území, stavební objekt, adresní místo, pozemek, parcela) a údajů o územně evidenčních jednotkách (např. části obce, ulice nebo jiná veřejná prostranství).
Jednotlivé prvky jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla a digitálními mapami veřejné správy. RUIAN je také zprostředkovatelem údajů o vlastnictví z informačního systému Katastru nemovitostí (IS KN).
Hlavním posláním registru je poskytovat informace o adresách a nemovitostech pro veřejnost a veřejnou správu, proto je součástí projektu RUIAN také tzv. „veřejný dálkový přístup“ (VDP), který slouží zdarma veřejnosti k nahlížení do dat v RUIAN přes internet. Adresa je http://vdp.cuzk.cz
Správcem RUIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Registr práv a povinností (RPP)
Registr práv a povinností definuje přístup k údajům v jednotlivých registrech. V případě pokusu o získání přístupu nebo provedení změny v údajích systém posuzuje, zda má úředník právo číst nebo editovat v příslušných registrech. V RPP jsou uchovávány tzv. „digitální stopy“ za jakým účelem se např. úředník na referenční údaje v ostatních ZR dotazoval či je měnil. To každému občanovi umožní dozvědět se kdo, kdy a za jakým účelem na data o něm vedená v ZR nahlížel, dotazoval se na ně nebo je editoval.
Každý, kdo má datovou schránku, obdrží jednou ročně výpis. Ostatní si mohou výpis vyžádat na terminálu Czech POINT. Tato služba slouží i jako bezpečnostní prvek, kdy je možné zkontrolovat, zda byly veškeré provedené změny oprávněné a zda nedošlo k editaci jiné FO či PO nebo zda nebyla změna špatně zanesena.
Správcem registru práv a povinností je Ministerstvo vnitra. Informační systém základních registrů (ISZR)
Informační systém základních registrů je zastřešující organizační složka, která se stará o výše zmíněné čtyři Základní registry. ISZR v podstatě systém registru zbudoval a nyní by měl dbát na ověřování a čištění dat v systémech, zajištění integrity a zabezpečení schopnosti komunikace s relevantními informačními systémy veřejné správy.
ISZR zajišťuje:-aktuálnost dat,-bezpečné sdílení dat mezi jednotlivými úřady,-možnost výměny dat s ostatními členskými zeměmi EU,-oprávněný přístup občanů k údajům uvedeným v registru,
-zajištění sdílení dat takovým způsobem, který umožní jejich efektivní pořizování a sdílení s odpovídající mírou zabezpečení přenášených dat a požadovanou dostupností služeb ORG – převodník
Základním smyslem ORG je zajistit v celém systému ZR ochranu osobních údajů pomocí bezvýznamových identifikátorů, které nahradí rodné číslo. Tyto identifikátory se budou pro jednotlivé agendy lišit a neumožní tak při znalosti jednoho identifikátoru vyhledat údaje o fyzické osobě v agendě jiné. Jediným místem, kde budou všechny identifikátory uloženy je právě IS ORG. Protože systém ORG neobsahuje žádné osobní údaje FO, pouze identifikátory, jedná se o další bezpečnostní prvek systému ZR. Ani znalost všech identifikátorů neumožňuje úřadu (ani nikomu jinému) zjistit jejich přiřazení k jednotlivým fyzickým osobám.
Impulsem pro rozdělení provázanosti osobních údajů v rámci základních registrů byl problém krádeže identity prostřednictvím zneužití osobních údajů, který byl roku 2003 poprvé oficiálně označen jako porušování lidských práv. Vícenásobná identita občana by měla zmírnit relativně snadné zneužití osobních údajů a základní registry se tak stanou bezpečnou a aktuální databází dat o občanech a státních i soukromých subjektech Základní registry státní správy

Legislativa

Úřady

Autorské právo Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)
Práva a povinnosti úřadu se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který chrání před neoprávněným zasahováním do soukromí, upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států.
Úřad dle zákona „vykonává působnost dozorového úřadu pro oblast ochrany osobních údajů vyplývajících z mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu“. Působnost zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů se vztahuje nejen na osobní údaje zpracovávané orgány veřejné moci, ale i FO a PO, zahrnuje zpracování automatizované či jinými prostředky.
Výjimkou jsou zpracování osobních údajů fyzickou osobou výlučně pro vlastní potřebu a nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.
Úřad vede registr zpracovatelů osobních údajů, provádí kontrolu dodržování zákona, vykonává dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů a vyřizuje stížnosti na jejich porušení (např. spam šířený e-maily od českých subjektů). Osobní údaj je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt přímo nebo nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.
Kategorie osobních údajů:
a) identifikační a kontaktní (např. jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa trvalého pobytu, kontaktní adresy a telefony)
b) popisné (např. údaje k jednotlivým událostem, trestním a přestupkovým věcem a osobám na nich zúčastněných, daktyloskopické otisky, fotografie)
c) transakční (údaje vzniklé činností Policie České republiky, např. obrazové a zvukové záznamy o úkonech, údaje o zpřístupňování osobních údajů),
d) citlivé údaje (biometrické).
Citlivý údaj je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů. Za citlivý údaj je považován i biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů.
Subjekt údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
Zpracování osobních údajů je jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace – Zákon 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů. Národní bezpečnostní úřad
Národní bezpečnostní úřad je ústředním orgánem státní správy v České republice vykonávající státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Byl zřízen k 1. srpnu 1998 zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. Ve své činnosti se NBÚ řídí zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
NBÚ působí zejména v oblasti ochrany utajovaných informací, jednou z jeho hlavních činností je zajišťování bezpečnostních prověrek.
Národní bezpečnostní úřad pracuje v oblastech zaměřených na zabezpečení a práci s citlivými údaji. Rozhoduje o vydávání osvědčení a dokladů bezpečnostní způsobilosti a zabývá se ochranou utajovaných informací, případně povoluje poskytování takových dat.
Úřad vydává bezpečnostní prověrky osobám pracujícím s utajenými informacemi, například ve vysokých funkcích ve státní správě. Vydává osvědčení pro stupeň Důvěrné, Tajné a Přísně tajné.
Mezi funkce NBÚ patří zajištění činnosti Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí.
Mimo to se stará o národní zabezpečovací systémy, vyvíjí a schvaluje šifrovací algoritmy a vytváří politiku kryptografické ochrany, včetně výzkumu a vývoje národních kryptografických prostředků. Autorské právo chrání duševní vlastnictví jako jednu z uznávaných vlastnických forem. Prostřednictvím autorského práva stát poskytuje autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl.
Copyright však nechrání samotné ideje, nápady či myšlenky, vztahuje se pouze na konkrétní vyjádření těchto myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě. Autorským dílem je pro účely copyrightu chápán unikátní výsledek tvůrčí práce autora.
Autorsky chráněným dílem nejsou: pouhý námět, informace, teorie, vzorec, metoda, graf, tabulka, výstup počítačového programu apod. Autorské právo k dílu vzniká autorovi automaticky okamžikem vytvoření díla. Práva autora lze rozdělit do dvou základních skupin: práva osobnostní a práva majetková. Mezi osobnostní práva patří především právo osobovat si autorství, právo rozhodnout o zveřejnění díla či právo na nedotknutelnost díla.
Majetková práva poskytují autorovi výlučné právo na rozhodování o užívání jeho díla, tedy především: právo na rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování či vystavování díla či jeho rozmnoženiny, ekonomicky autora chrání právo na odměnu při opětném prodeji originálu a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu. Tyto autorská práva trvají po celou dobu autorova života a ještě 70 let po jeho smrti. 1886 – podepsána Bernská úmluva, 1952 – v Ženevě uzavřena Všeobecná úmluva o autorském právu, 1967 vznikla Světová organizace duševního vlastnictví. V ČR autorská práva upravuje Autorský zákon 121/2000 Sb. z roku 2000. Existuje řada kritiků, kteří odmítají myšlenku autorských práv jako takových, přičemž poukazují na to, že ochrana autorských práv nikdy neplnila svůj hlavní společenský účel a pouze funguje jako nástroj obohacování menšiny na úkor celku. Z řad takovýchto novodobých Jánošíků se pak často rekrutují „internetoví piráti“, kteří pracně získávají autorsky chráněná díla (nové filmy, programy, hudbu) a následně je uvolňují do oběhu, aniž by z toho měli osobně nějaký prospěch.

O něco realističtější kritický přístup neodmítá samotný koncept autorského práva – jen fakticky poukazuje na to, že bude potřeba rozsáhlých změn, aby autorské právo mohlo plnit svůj účel i v dnešní informační společnosti. Šířka záběru a hlavně délka trvání současného autorského práva je totiž alarmující – např. sedmdesátiletá posmrtná ochrana jasně dokládá, že ze současné právní ochrany nemají užitek ani tak samotní autoři (což byl původní účel vytvoření autorských práv), jako spíše producentské společnosti, mediální velmoci či spekulanti.

Základním problémem autorského práva se ukazuje narůstající konflikt mezi vydavateli (autory) a uživateli autorsky chráněných děl. Uživatelé v současné době tahají za kratší konec - stávající právní úprava jednoznačně vyhovuje vydavatelům. Způsoby ochran AP
Právě hájí zájmy gramofirem a skladatelů Ochranný svaz autorský (OSA). OSA je kolektivní správce autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům. Je to snad jediné občanské sdružení (sic!), jehož zájmy jsou chráněny trestním zákonem. Kromě inkasování poplatků za veřejná vystoupení si OSA dokonce prosadila poplatek za autorská práva z prázdných datových nosičů – např. CD, DVD a flash disků. Není divu, že arogance této organizace se mnohým uživatelům zajídá a mísí se s negativním vztahem k autorskému právu jako takovému. V reakci na politiku OSA vznikl konkurenční Svaz nezávislých autorů, jehož cílem je podpora nezávislé kultury a bezplatné šíření autorských děl.
Uživatelsky nepopulární kroky k udržení vlastního dominantního postavení dělají všechny společnosti, kterým vyhovuje současný status quo. Posledním pokusem o omezení uživatelských práv nad obsahem je koncept Digital Rights Management (DRM), což bývá do češtiny překládáno jako správa zabezpečeného obsahu. Jedná se o soubor technologií, které mají zaručit i v digitálním prostředí nakládání s autorským dílem v souladu s přáním a limitacemi vlastníka autorských práv. DRM uživatele omezuje např. v tom, zda / kolikrát / po jakou dobu si mohu multimediální soubor přehrát, zkopírovat či provést jeho úpravy. Není divu, že uživatelé se tomuto řešení brání a firmy nabízející takto upravený obsah naráží na nezájem či různé způsoby obcházení této ochrany. Případ českého projektu i-legalne.cz, který s DRM začínal a nyní od ní pro nezájem upouští, dokládá odklon zpět k otevřené platformě (např. mp3)
Stejně tak šifrování obsahu DVD disků končí fiaskem. Firma Slysoft totiž v rekordním čase zlomila i zatím poslední, čtvrtou generaci ochrany HD-DVD, která měla být údajně neprolomitelná. Podle Giancarla Bettiniho, šéfa této společnosti sídlící z legálních důvodů v Pacifiku, by mediálním firmám mělo dojít, že podobné restrikce, nátlakové aktivity a ochrany vedoucí k omezenému používání, generují nikoli větší, ale menší příjmy, za příklad čehož uvedl i výše zmíněný rostoucí zájem o hudební soubory bez DRM.
Full transcript