Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Sociální stát

Sociální stát
by

Petr Simicek

on 14 April 2010

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Sociální stát

Sociální stát definice Briggs: „Sociální stát je stát, ve kterém je demokraticky organizovaná moc užita k :
Zajištění základního příjmu
Zmírnění nebo překonání sociálních rizik
Poskytování veřejných sociálních služeb“
Thoenes: „Sociální stát je typem společnosti, v níž vláda přebírá zodpovědnost za politickou, ekonomickou a sociální prosperitu svých občanů“
Liberálové: Sociální stát zmenšuje rizika, posiluje bezpečnost občanů, zvyšuje rovnost > sociální spravedlnost
Peacock: „Skutečným účelem welfare state je naučit lidi, jak si počínat bez něho.“
Česká republika - není shoda, mnoho pojmenování
Teorie vzniku Funkcionalistické teorie
(Wilensky, Wealth, Needs):
Spojitost se vznikem národních států a obecných modernizačních procesů
Industrializace - rozvoj průmyslu
Urbanizace - soustřeďování hospodářského i kulturního života do velkých měst na úkor venkova
Sekularizace - omezování církevního vlivu
Vytvoření nové struktury a potřeb společnosti
Waltr Korpi
Vznik a vývoj mnohem více určován politickými událostmi.
Mobilizace levicových politických stran a odborů
Vladimír Rys
Faktory ovlivňující vznik:
Vnitřní: demografické faktory, ekonomické faktory, sociální struktura, politický vliv nátlakových skupin, vývoj institucí
Vnější: kulturní difúze(migrací obyvatelstva), rozvoj techniky, mezinárodní standardizace a technická pomoc, mezinárodní spolupráce
Typologie - reziduální:
vychází z liberálních myšlenek
- institucionální:
je charakterizována centrálně organizovaným systémem sociálních služeb, které mají zajišťovat standardní životní potřeby jedinců a skupin
- pracovně-výkonnostní:
zajišťuje uspokojování potřeb svých občanů na meritokratickém principu
Esping-Andersenova typologie
Výyvoj sociálního státu Ve středověku hrála hlavní úlohu v sociální oblasti církev.

Zlom nastal během průmyslové revoluce.
I přes určitý pokrok až do 90.let 19.století hrál stát v sociální oblasti slabou roli.
Od 90.let 19.století se objevují první schémata typická pro moderní sociální stát:
1) Bismarckův systém povinného pojištění pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří v Německu.
2) Nepříspěvkový systém starobních důchodů v Dánsku a Austrálii.
3) Povinné pojištění v nezaměstnanosti ve Velké Británii.
Faktický vznik sociálního státu je ve 40.letech 20.století.
Pojem welfare state poprvé oficiálně použil v roce 1942 W.H.Beveridge při popisu svého modelu minimálního sociálního zabezpečení.
Po druhé světové válce je uskutečněno mnoho sociálních reforem. Dochází k oživování ekonomik jednotlivých států.
50.-60. léta 20.století zlatý věk sociálního státu:
Velký hospodářský růst a vysoká zaměstnanost umožňují růst výdajů do sociální oblasti.
70.léta 20.století krize sociálního státu.
mění se struktura pracovních trhů
rodinného uspořádání,
dochází k výrazným technickým a technologickým změnám
Od konce 70.let 20.století dochází ke snižování výdajů na sociální stát. Tempo ekonomického růstu je stále pomalejší.
V 90.letech je patrná snaha o opětovné omezení výdajů na sociální stát. Ve skutečnosti však výdaje neustále rostou.
Krize sociálního státu de facto trvá dodnes.
Podstata a príciny vzniku
První myšlenky Beveridge 1942
(Dále Gladstone, Otto von Bismarck, Franklin Roosvelt)
Hlavní myšlenkou welfare state přerozdělování
Vyrovnat šance při vstupu do života
Zabezpečit dlouhodobou prosperitu společnosti jako celku
Komplexní program: řeší nemocnost, nevzdělanost a další problémy spojené s chudobou
Systém založený na spolupráci stát - jedinec
Charakterizován jako stát, který:
Se zabývá řešením problémů svých občanů
Přebírá sociální jištění obyvatel
Sociální zabezpečení (z velké části zdarma nebo nedostatečně ohodnocené)
Vysoká míra redistribuce
Vede k centralizaci, byrokratizaci a anonymitě
Příčiny nelze jednoznačně určit
V každé zemi jedinečným jevem reagujícím na zcela konkrétní a specifické podmínky dané země
Nové technologie
Vysoká produktivita a ekonomická expanze
Rostoucí nároky na vzdělání, odbornost, morální a lidské kvality
Politický vývoj jedinec přestává být podřízen systému a naopak se stává prioritou
Demograficko-sociální zvýšení závislosti na státu
Vysoká zaměstnanost žen, urbanizace, oddělení rodičovských a prarodičovských generací, zmenšování rodin
Rozsáhlý experiment realizovaný v praxi
Náročný na ekonomické zdroje
Vysoké daňové sazby
Nutné určit míru přerozdělování
Lafferova křivka:
Míra zdanění X míra sociálního pohodlí
Koncepty soc. státu Jak funguje welfare state Podmínka: sociální podmínky,v nichž lidé žijí,nejsou jen věcí jednotlivců či rodin,nýbrž i věcí veřejnou
Každému z občanů se dostává určitého uznaného minima podpory a pomoci v různých životních situacích, které jeho či jeho rodinu potenciálně nebo aktuálně ohrožují.
Stát hraje v sociální oblasti dominantní roli - přebírá na sebe ve značné míře sociální zajištění obyvatel a kontroluje velkou část prostoru pro sociální jednání lidí.
Systém sociálního zabezpečení je velmi rozsáhlý.
Rozsah služeb poskytovaných zdarma nebo za ceny, které neodpovídají hodnotě těchto služeb je značný.
Síla sociálního státu závisí na míře redistribuce příjmů.
Sociální stát často vede k centralizaci,byrokratizaci a anonymitě.
Dnes všechny vyspělé ekonomiky počítají s účastí státu na hospodářském a sociálním rozvoji.
Kritika jak od pravice, tak od levice Pravice: Liberalismus, konzervatismus
Volný trh a individualismus
Neúčinný
Neekonomický, neefektivní
Despotický Levice: Marxismus zájmy vládnoucích vrstev ekonomické důvody
Roční přírůstky HDP o 1-3%
Růst sociálních výdajů o 5%
„holandská nemoc“
SS je nákladný, destabilizující a zpomaluje hospodářský růst
Ztráta soc. konsenzu
„zásada úplné rovnosti občanů při uspokojování sociálních práv“
Doplňování dávek => růst daní
Nevede k sociálnímu smíru, chudí chtějí stále více
Nespravedlnost
Ztráta efektivnosti a nedostatek
Velká byrokracie
Netransparentnost financí
Informovaní mají výhodu
Veřejná služba zdarma Ekonomická krize - trh nebo stát?
Politická krize - zpochybnění legitimity
Demografická krize - stárnutí obyvatelstva
Konkurence z bývalých rozvojových zemí
ochrana X závislost
Jedinec je kooperativní nebo kompetitivní? Sociální
státní ochranářství
kolektivizace
rychlá změna
role státu: sociálně odpovědný silný stát

Liberální
liberalizace
individualismus
postupný vývoj
role státu: minimální
Socialismus
odmítá soukromé vlastnictví
důraz na solidaritu
centralně řízený

od 19. století
Demokratický socialismus
odmítá soukromé vlastnictví
důraz na solidaritu
centralně řízený

od 19. století
Komunismus
již z antiky
společné vlastnictví
odmítá třídní rozdíly
postupné odpoutání od státní moci
moc převezme dělnická třída
radikální cesta socialismu
křesťansko-sociální koncepce
člověk nemůže odpovídat za svoji situaci, nemá k tomu dostatek síly a nástrojů
za sociální situaci není odpovědný sám jedinec, ale i společenský systém
soc. transfery, solidarita
odpor k eutanazii, potratům
Liberalismus
důraz na osobní svobodu
ekonomicky efektivní
nepodporuje solidaritu státu a redistribuční procesy
peněžní prostředky pro ekonomický růst
Libertarianismus
radikálnější forma liberalismu
odmítá intervencionalismus
Konzervatismus
společné prvky s liberalismem = důraz na soukromé vlastnictví
se socialismem = sociální zabezpečení
proti rychlým změnám, podporuje tradiční normy
protějšek radikalismu
Ordoliberalismus
řád sociálně tržního hospodářství
větší úloha státu utváří řád, jenž se sám nevytvoří ani neudrží

počátky v Německu ve 30. letech
vysoký stupeň nezávislosti centr.banky
protimonopolní a protikartelové hosp.
ochrana vlastnických práv
Ceské pol. strany ODS - zpísnní rozdávání sociálních dávek
jednoduí sociální systém
adresnjí rozdlování dávek
podpora podnikání ČSSD - rovná příležitost
státem garantovaný důchod
podpora rodin s dětmi
motivace k získání práce SZ - investice do trvalých hodnot
zelená ekonomika = čisty zisk (efektivnost) KDU-ČSL - Problémy,které ohrožují lidskou důstojnost a které doléhá zejména na rodiny s dětmi,
sociálně slabé jedince a důchodce, musí stát řešit kvalitní sociální prací a efektivním využitím všech nástrojů sociální ochrany a péče.
zachovani soucasnych davek a zamezeni jejich zneuzivani
zvýšení kvalit sociálních služeb Zdroje:
Večeřa, M. Sociální stát: východiska a přístupy
Spieker, M. Sociální stát a jeho krize
Stanek, V. a kol. Formováni charakteru sociálního státu...
Jiránková, M. Soc. stát a jeho konkurenceschopnost
webové stránky pol. stran
webové stránky časopisů

Full transcript