Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

Rekonstrukce a hodnoceni myslenkovych experimentu

zvaná přednáška v rámci Logicko-filosofického semináře na ÚFAR FF UK
by

Marek Picha

on 18 December 2012

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Rekonstrukce a hodnoceni myslenkovych experimentu

„Einstein navrhl zařízení skládající se z krabice s bočním otvorem, který mohl být otevřen či uzavřen záklapkou ovládanou hodinovým strojkem uvnitř krabice. Pokud by na začátku krabice obsahovala určité množství záření a hodiny by byly nastaveny tak, aby v daném okamžiku na velmi krátký časový úsek otevřely záklapku, dalo by se s velkou přesností změřit, kdy byl otvorem vypuštěn jediný foton. Dále, bylo by rovněž možné zvážit krabici před a po této události, čímž bychom přesně změřili energii fotonu, což je v přímém rozporu se vzájemnou neurčitostí času a energie v kvantové mechanice“ (Bohr 1949, 218). „… a vskutku, kdykoli otočil kámen dovnitř, stával se neviditelným, když pak ven, viditelným. Vypozorovav to, hned dokázal se dostat mezi posly posílané ke králi, a když tam přišel a svedl jeho ženu k cizoložství, nastrojil spolu s ní králi úklady, zavraždil jej, a takto se zmocnil vlády. Nuže kdyby byly takové prsteny dva a jeden z nich by si nastrčil člověk spravedlivý, druhý nespravedlivý, nebyl by asi, jak se zdá, nikdo tak ze železa, aby setrval ve spravedlnosti a měl dost síly zdržovati se cizího majetku a nedotýkati se ho, i když by mu bylo volno například z trhu si bez bázně bráti, cokoli by chtěl, i vcházeti do domů a obcovati, s kýmkoli by chtěl, i zabíjeti a z pout vyprošťovati, kohokoli by chtěl, i ostatní věci na světě dělati jako nějaký bůh. Takto pak jednaje, nekonal by nic jiného než druhý, nýbrž oba by směřovali k témuž cíli” (Platón 2005, 41). sledujeme špatný parametr (co má být výstupem?) REKONSTRUKCE A HODNOCENÍ MYŠLENKOVÝCH EXPERIMENTŮ Marek Picha CO JE TO MYŠLENKOVÝ EXPERIMENT? Experiment, který není třeba realizovat. Argument s nerelevantními partikulárními premisami. Představování si vedoucí k explicitnímu přijetí přesvědčení Didaktický význam Epistemický význam jak to lépe přiblížit? měli bychom se domnívat, že to platí? I. Je zdrojem nového přesvědčení? II. Je zdrojem zdůvodnění? III. Je nahraditelný? OPTIMISMUS: Myšlenkové experimentování spíše vede k pravdivým přesvědčením. Jde o epistemicky důvěryhodný proces. UMÍRNĚNÝ OPTIMISMUS: Myšlenkové experimentování umisťuje důkazní břemeno, pokud strany dojdou ke stejnému výsledku a zároveň tento výsledek není vyvrácený. JAKÉ MAJÍ EXPERIMENTY CHYBY? Mějme 600 smrtelně nemocných lidí.

A) bude zachráněno 200 lidí,
B) je šance 1:3, že zachrání všech 600 lidí, a šance 2:3, že všech 600 lidí zemře.

Kterou léčbu zvolíte? ... A teď uvažujte následující situaci:

A’) zemře 400 lidí,
B’) je šance 1:3, že bude zachráněno 200 lidí, a šance 2:3, že všech 600 lidí zemře

Kterou léčbu zvolíte tentokrát? 1. Představování si vede k přijetí přesvědčení p.
2. Přesvědčení p je příkladem principu Q.
3. Tudíž Q platí. JAKÉ JE OBECNÉ SCHÉMA? α) Některá F by byla G.
β) Typicky, F by byla G.
γ) Většina F by byla G.
δ) Všechna F by byla G. myšlenkový experiment experimentální výsledek konkrétní premisa princip Dále se musí nutně přiznat, že percepci a to, co na ní závisí, nelze vysvětlit z mechanických důvodů, tj. z tvarů a pohybů. Kdybychom si mysleli nějaký stroj, který by byl zařízen tak, že by dokázal myslet, vnímat a percipovat, mohli bychom si jej při zachování těchto vztahů myslet zvětšený tak, že bychom do něj mohli vstoupit jako do nějakého mlýna. Předpokládáme-li to, pak, kdybychom prohlíželi jeho vnitřek, nenašli bychom v něm nic než kusy, které na sebe narážejí, nikdy něco, z čeho by bylo možné vysvětlit percepci. Je ji tedy nutno hledat v jednoduché substanci, nikoli ve složeném či ve stroji. Předpokládejme, že se devadesátiletý nositel Nobelovy ceny míru přizná, že ve dvaceti zranil při opilecké potyčce policistu. Měl by být potrestán? K ČEMU SLOUŽÍ? JAKÉ MAJÍ ARGUMENTY CHYBY? JAK HO REKONSTRUOVAT? NA CO SI DÁVAT POZOR? #2 #1 #3 #4 #5 #7 #6 #8 Katedra filosofie FF MU ŽÁDNÝ VÝSLEDEK JINÝ PROCES VYVRÁCENÍ ŠPATNÉ ZOBECNĚNÍ OBRÁCENÍ PODPORY NERELEVANTNÍ PŘÍPAD ŠPATNÁ EXPLIKACE NEDŮVĚRYHODNÝ VÝSLEDEK NE přijatelný výsledek dosažitelný výsledek důvěryhodný výsledek NE relevance správná generalizace trpělivost X-phi: odlišné experimentální výsledky v různých kulturách Kahneman - Tversky: vliv formulace alternativ na jejich výběr Nisbett - Wilson: konfabulace, ad-hoc vysvětlení, zpětná racionalizace (i1) Achilleus a stojící želva >>> (o1) dostihne
|
(i2) Achilleus a pohybující se želva >>> (o2) dostihne Rychleji se pohybující objekt by dostihl pomaleji se pohybující objekt. „A tento argument dokazuje z nekonečné dělitelnosti jiným způsobem. Byl by takovýto: Jestliže existuje pohyb, nejpomalejší nebude nikdy dohoněno nejrychlejším. Ale to je přece nemožné. Tedy pohyb neexistuje. […] Achilleus je tedy důkaz pojmenovaný podle v něm využitého Achillea, o němž důkaz říká, že nemůže dohonit želvu, kterou pronásleduje“ (Simplicius 1013-1014). 1) Jestliže existuje pohyb, nejrychlejší by nemohl dohonit nejpomalejšího.
2) Achilleus může dohonit želvu.
3) Tudíž pohyb neexistuje. 1) Jestliže Achilleus nedohoní želvu, pak pohyb neexistuje.
2) Achilleus nedohoní želvu.
3) Tudíž pohyb neexistuje. „We cannot extract philosophically interesting conclusions from fantastical thought experiments.“ (Wilkes 1988) „But intuition pumps are often abused, though seldom deliberately.“ (Dennett 1984) „Philosophers sometimes engage in what they misleadingly call 'thought-experiments'. But a thought experiment is no more an experiment than monopoly money is money.“(Hacker 2005) APRIORISMUS: Důvěryhodné jsou ty výsledky, které odpovídají apriorním pravdivým přesvědčením. EMPIRISMUS: Důvěryhodné jsou ty výsledky, které odpovídají (a) pravdivým 'instinktivním znalostem', (b) adekvátním mentálním modelům, (c) relevantním analogiím, ... provádíme špatnou změnu (jak modifikovat vstup?) na straně proponenta: maskování kontroverze, záměna příkladu za ilustraci na straně oponenta: nekonkrétní ušklíbání se nad myšlenkovými experimenty, nezdůvodněný odpor k výchozímu bodu „Pointa příměru s čínským pokojem nás má upamatovat na něco, co jsme celou dobu stejně věděli. Porozumět nějakému jazyku nebo se nalézat v jistém mentálním stavu, na to nestačí několik formálních symbolů. Zde je třeba, aby znaky měly jistou interpretaci nebo význam.” 1. Představování si vede k přijetí přesvědčení p.
2. Obvykle platí princip Q.
3. Přesvědčení p je konkrétní podobou principu Q.
4. Tudíž Q opravdu platí. Předpokládejme, že osoby A a B si vymění těla. Osoba A získá tělo osoby B a naopak. Předpokládejme, že máte být zítra mučeni šíleným vědcem. Teď si představte, že vám nebude způsobována jen fyzická bolest, ale vědec si bude hrát i s vaší myslí. Nejprve vás zbaví vzpomínek na to, co máte rádi. Pak vás zbaví vzpomínky i na to, že si hraje s vaší myslí. Pak vás dokonce zbaví všech vzpomínek a nahradí je cizími vzpomínkami. A postupně změní i ostatní mentální stavy tak, že budete mít úplně stejné mentální stavy jako osoba B. Je vám lépe při představě, že již vlastně nepůjde o vaši mysl? přesněji, myšlenkový experiment je soubor pokynů určujících, co si představit s cílem něco zjistit problém: Příliš úzké vymezení; mnoho myšlenkových experimentů není (imaginárním) experimentem, ale (imaginárním) pozorováním. Mezi myšlenkové experimenty by nepatřily některé příklady, ve kterých jde jen o zaujmutí jisté perspektivy, např. Leibnizův mlýn. problém: Příliš široké vymezení; mezi myšlenkové experimenty by spadaly i matematické slovní úlohy. problém: Příliš široké vymezení. Mezi myšlenkové experimenty by patřilo kdekteré odhadování a představování si. odpověď: Ano, přesně tak. Teoreticky zajímavé, vědecké, filozofické, vznešené a cenné myšlenkové experimenty jsou podobami téhož uvažování, které provádíme denně nad mnohem banálnějšími tématy. U takových o důvěryhodnosti našeho představování obvykle nepochybujeme. úzký široký (obsahuje argumentační kontext) (pouze imaginativní jádro) Tyto hrubozrnné způsoby rekonstrukce logické struktury argumentace jsou pro naše potřeby neužitečné; nepostihují experimentální jádro. brblové omg tolik kufrů?! jak ten úkol řešit? destilát obecný princip obecný argument jsou obě stejné! přesto se naše preference v oněch případech různí! PWNED! zase brblové experimentální výsledek je v rozporu s jinými, silněji zdůvodněnými přesvědčeními experimentální výsledek je mimo naši představivost; úkol nelze tímto způsobem řešit co kdyby se lidé množili jako améby? Bohr vs. Einstein 1:0
(hodiny v krabici) experimentální výsledek je zkreslen s tímtok při obhajobě vystačíme. myšlenkové experimenty hrají roli, byť v porovnání s jinými zdroji zdůvodnění mimořádně slabou Gýgův prsten #epic #mega experimentální výsledek není ve vztahu ke kýženému principu experimentální výsledek není ve správném vztahu ke kýženému principu muhaha, jak kdo, Johne Searle! platí pro exemplární myšlenkové experimenty platí pro ilustrativní myšlenkové experimenty „Předpokládejme, že se devadesátiletý nositel Nobelovy ceny míru přizná, že ve dvaceti zranil při opilecké potyčce policistu. Měl by být potrestán?” (Parfit 1987, 326). „Představte si pět trosečníků v záchranném člunu. Člun je malý a dokáže unést pouze čtyři z nich. Všichni trosečníci váží přibližně stejně a zabírají přibližně stejně místa. Čtyři z pěti trosečníků jsou normální dospělé lidské bytosti. Pátý je pes. Jeden z nich musí být hozen přes palubu, jinak zemřou všichni. Kdo to bude?” (Regan 1983, 285). prostě se tváří, jakože je to bez problémů, ale ve skutečnosti to klidně může být problém made in China dost nezajímavá otázka dost speciální otázka „… a vskutku, kdykoli otočil kámen dovnitř, stával se neviditelným, když pak ven, viditelným. Vypozorovav to, hned dokázal se dostat mezi posly posílané ke králi, a když tam přišel a svedl jeho ženu k cizoložství, nastrojil spolu s ní králi úklady, zavraždil jej, a takto se zmocnil vlády. Nuže kdyby byly takové prsteny dva a jeden z nich by si nastrčil člověk spravedlivý, druhý nespravedlivý, nebyl by asi, jak se zdá, nikdo tak ze železa, aby setrval ve spravedlnosti a měl dost síly zdržovati se cizího majetku a nedotýkati se ho, i když by mu bylo volno například z trhu si bez bázně bráti, cokoli by chtěl, i vcházeti do domů a obcovati, s kýmkoli by chtěl, i zabíjeti a z pout vyprošťovati, kohokoli by chtěl, i ostatní věci na světě dělati jako nějaký bůh. Takto pak jednaje, nekonal by nic jiného než druhý, nýbrž oba by směřovali k témuž cíli” (Platón 2005, 41). sory za ten obrázek, nenašel jsem lepší a chtěl jsem to mít aspoň váhově adekvátní vedlo k výsledku představování si? vedlo představování si k výsledku? není opačné tvrzení lépe zdůvodněno? netvrdí se něco příliš silného? nejde spíše o ilustraci?
není předpokládáno to, co má být prokázáno? souvisí tvrzení s principem? je výsledkem experimentu právě toto? nebylo výsledku dosaženo podezřelým způsobem či za podezřelých okolností? emoce jak vliv popisu na výsledek jakože z hlediska morálky, nebo legislativy? my precious! totok! myšlenkový experiment reálný experiment výpočet „Předpokládejme, že se devadesátiletý nositel Nobelovy ceny míru přizná, že ve dvaceti zranil při opilecké potyčce policistu. Měl by být potrestán?” (Parfit 1987, 326).
Full transcript