Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

Uhlí, ropa a zemní plyn

zdroje paliv a chemických surovin
by

Martin Pazderník

on 17 December 2010

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Uhlí, ropa a zemní plyn

Uhlí Uhlí je složeno především z uhlíku, vodíku a kyslíku, obsahuje však také další chemické prvky především síru a příměsi radioaktivní (uran a thorium).
Vznik
Uhlí vznikalo z rostlinných a živočišných zbytků, které byly uloženy v anaerobních vodních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jejich kompletnímu rozkladu a oxidaci.
Typy uhlí Hnědé uhlí
- také označované jako "lignit" je nejméně kvalitní druh uhlí. Užívá se výhradně pro výrobu elektřiny nebo výrobu technologického tepla. Leštěné bylo využíváno jako ozdobný kámen od doby železné. Vznikalo v třetihorách. Černé uhlí
- má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná. Černé uhlí vznikalo v prvohorách a druhohorách, rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových plavuní, které se propadly do bažin. Antracit
- jde o nejkvalitnější uhlí s vysokým obsahem uhlíku (90-96 %), bylo vystaveno největšímu tlaku a teplu. Používá se na vytápění a k výrobě chemikálií.
Využití Jako palivo Koksování a použití koksu Zkapalnění a zplyňování Uhlí je nejčastěji používaný tuhý materiál pro výrobu tepla a elektřiny (cca 75% veškerého uhlí je spotřebováváno na výrobu elektřiny). Při výrobě elektřiny se spaluje uhlí v kotli, kde se ohřívá voda na vodní páru, která roztáčí parní turbíny a elektrické generátory. Koks je pevný uhlíkatý zbytek odvozený z černého uhlí, z kterého jsou odstraněny prchavé složky v peci s omezeným přístupem kyslíku v teplotách kolem 1000 °C.
Při tom vzniká také dehet, čpavek (amoniak), lehké oleje a svítiplyn. Koks se používá jako palivo a jako redukční činidlo. Koks z uhlí je šedý, tvrdý a pórovitý. Dehet Dehet neboli tér je směs několika set chemických látek. Jedná se o hustou olejovitou kapalinu, charakteristického zápachu, tmavohnědé až černé barvy. Existuje několik druhů:
Uhelný dehet vzniká při vysokoteplotní karbonizaci černého uhlí a je dále zpracováván v chemickém průmyslu na finální výrobky. Použivá se převážně na ochranu dřeva proti hnilobě,
ale také v medicíně a na výrobu některých šamponů.... Škodlivé účinky spalování uhlí Spalování uhlí produkuje oxid uhličitý spolu s proměnným množstvím oxidu siřičitého v závislosti na kvalitě. Oxid siřičitý reaguje s vodou za tvorby kyseliny siřičité. Jestliže se dostane do atmosféry, reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě kyselých dešťů. Emise z uhelných elektráren představují největší umělý zdroj oxidu uhličitého a tím výrazně přispívají ke globálnímu oteplování. Moderní elektrárny využívají mnoho technik pro omezení škodlivosti odpadních látek a zvýšení účinnosti.
Uhlí také obsahuje mnoho stopových prvků včetně arsenu a rtuti, které jsou nebezpečné pokud se dostanou do ovzduší. Uhlí také obsahuje malé množství uranu, thoria a dalších přirozeně se vyskytujících radioaktivních izotopů, jejichž vypuštění do ovzduší může vést k radioaktivnímu zamoření, to je ale v porovnání třeba s jadernými elektrárnami velice malé (140krát nižśí). Požáry uhlí Ve světě jsou stovky ohňů uhlí, hoří pod povrchem, tudíž je nemožné je uhasit. Ohně mohou způsobit propadání půdy a kouřové plyny jsou životu nebezpečné. Mimo to mohou vystupovat prasklinami na povrch a vytvářet povrchové požáry. Uhelné jeskyně se mohou samovznítit nebo zapálit od důlního ohně, případně povrchového ohně. Uhelné ohně v Číně spálí ročně 120 milionů tun uhlí- z toho vznikne 360 milionů tun CO2, což se rovná 2-3 % z roční celosvětové produkce CO2 z fosilních paliv. Věřilo se, že australská Hořící hora (Burning Mountain) je vulkán, ale později se zjistilo, že jde o uhelný oheň, který hoří už více než 5000 let.
Ve světě jsou stovky ohňů uhlí, hoří pod povrchem, tudíž je nemožné je uhasit. Ohně mohou způsobit propadání půdy a kouřové plyny jsou životu nebezpečné. Mimo to mohou vystupovat prasklinami na povrch a vytvářet povrchové požáry. Uhelné jeskyně se mohou samovznítit nebo zapálit od důlního ohně, případně povrchového ohně. Například v Číně uhelné ohně spálí ročně 120 milionů tun uhlí- z toho vznikne 360 milionů tun CO2, což se rovná 2-3 % z roční celosvětové produkce CO2 z fosilních paliv. Dŕíve se věřilo, že australská "Hořící hora" je vulkán, ale později se zjistilo, že jde o uhelný oheň, který hoří už více než 5000 let!...
Uhlí může být zpracováno na kapalná paliva jako benzín nebo nafta například za pomoci "nízkoteplotní karbonizace ", při které se uhlí zahřívá na pouhých 450 a 700 °C namísto 800 až 1000 které jsou potřeba pro výrobu koksu.. Zemní plyn Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné fosilní palivo. Jeho hlavní složkou je methan (obvykle přes 90 %) a ethan (1–6 %). Nachází se v podzemí buď samostatně, společně s ropou nebo černým uhlím. Používá se také jako zdroj vodíku při výrobě dusíkatých hnojiv.
Díky tomu, že obsahuje především methan, má v porovnání s ostatními fosilními palivy při spalování nejmenší podíl CO2 na jednotku uvolněné energie. Je proto považován za ekologické palivo. Ve vozidlech se využívá ve stlačené podobě Samotný zemní plyn je bez zápachu; proto se při jeho distribuci provádí tzv. odorizace, tj. přidávají se do něj zapáchající plyny (např. ethyl-merkaptan) tak, aby čichem bylo možno pocítit zemní plyn ve vzduchu v koncentraci větší než 1 procento.
Ropa Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Složení ropy
Uhlík: 84–87 %
Vodík 11–14 %
Kyslík až 1 %
Síra až 4 %
Dusík až 1 %
Využití a zpracování ropy Ropa i ropné výrobky jsou základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny
Význam ropy

95% veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy
95% dopravy zprostředkovávají ropné deriváty
95% veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu
na výrobu jednoho typického počítače se spotřebuje ropa o množství desetinásobku jeho hmotnosti

Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez herbicidů, pesticidů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe
Přeprava ropy
Po souši bývá ropa většinou přepravována pomocí ropovodů, což je soustava potrubí pro rozvod na dlouhé vzdálenosti, další alternativou jsou cisterny.
Po moři se přepravuje pomocí tankerů. Zpracoval : Martin Pazderník
Full transcript