Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

Baroko

Baroko, české baroko, rokoko
by

Gabriela Pokorná

on 22 November 2012

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Baroko

Baroko periodizace: 17. století - raný barok
1. pol. 18. stol. - vrcholný barok
2. pol. 18. stol. - pozdní barok (rokoko) - od poč. 16. stol. se Evropou šíří reformní hnutí, které žádá nápravu a obnovu církve
- Martin Luther - německý kněz vystoupil veřejně proti prodávání odpustků, na vrata katedrály ve Wittenbergu přibil 95 tezí (zásad pojetí křesťanského života)
- tyto myšlenky se šíří z Německa po celé Evropě
- zpočátku byla katolická církev reformě nakloněna, v 2. pol. 16. stol. převládl v církvi nesnášenlivý bojovný směr, který chtěl zamezit šíření reformace - chce znovu získat ztracené pozice, znovu zavádí inkvizici
- vzniká nový protireformační řád - Jezuité (zakladatel Ignác z Loyoly)
- Tridentský koncil - stanovil postup v boji proti nekatolíkům, v jednom ze závěrů stanovil, že církev katolická má působit na všechny smysly člověka, aby zůstal nebo se stal katolíkem

- dělí se na dvě části:
1. barok dynamický (radikální) - vychází z Itálie, zejména v katolických zemích
2. barok klasicistní (umírněný) - v protestantských zemích a Francii

- v 17. století - ovlivněno 30ti letou válkou Slovo „barokní“ užívali kritici pozdějšího období, aby zesměšnili tendence 17. století, proti nimž bojovali. Slovo barokní znamená totiž absurdní nebo groteskní a používali je ti, kdo trvali na požadavku, aby se tvarů klasických budov nikdy nepoužívalo nebo aby se nekombinovaly jinak, než jak to dělávali Řekové a Římané. Tito kritikové se domnívali, že ti, kdo nedbali přísných pravidel starověké architektury, projevovali politováníhodný úpadek vkusu, a tudíž označili tento sloh jako barokní. Baroko má
ohromovat
fascinovat
působit na smysly! Převládá citová složka nad racionální
obrací se k vlasnímu nitru
k vlastní duši. Expresivní!
Dynamické!
Dramatické! Zachycení vypjatých okamžiků
- fyzických i citových. Duchovní a mystický charakter.
Kontrasty, hry světel, iluze,
vnitřní napětí, zdobné, smyslné. architektura základní rysy
- složité půdorysy, průniky křivek, elips, prostupování jednotlivých prostorů, využívání kontrastu světla a stínu
- výzdoba freskami a štukem
- interiér bohatě zdoben malířskými a sochařskými díly
- převládá stavba církevní architektury
- dále barokní paláce a domy, zámky, koleje, pevnosti Donato Bramante 1505-1514
Raffael Santi 1514-1520
Antonio da Sangallo 1520-1546
Michelangelo 1547-1564
Giacomo della Porta 1573-1602
Carlo Maderno 1603-1629
Gian Lorenzo Bernini 1629-1680 Kolonáda kolem Svatopetrského náměstí
- Gian Lorenzo Bernini Bazilika sv. Petra ve Vatikánu - dostavba Francesco Borromini
San Carlo Alle Quattro Fontane Guarino Guarini
- Kaple Santa Sidone Johan Bernhard Fisher z Erlachu
- Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni Christopher Wren
- Katedrála sv. Pavla v Londýně Přestavba Versailles
- J. H. Mansart André Le Notre
- zahrady sochařství - figurální plastika opouští tvarově vyrovnaný ideál krásy
- sochy působí mysticky, tváře prozrazují zanícení, vzrušení
- ze soch promlouvá duše, stav extáze, rozevlátá roucha
- většinou vázáno na architekturu; morové sloupy Gian Lorenzo Bernini - David http://www.youtube.com/watch?v=Ulp4sOcw_Qc Únos Persefoné Apollo a Dafné Zjevení svaté Terezie Reformace a problém uctívání obrazů a soch, který již v minulosti často ovlivňoval směr umění, měla nepřímý vliv i na vývoj baroka. Církev se obracela na architekty, malíře a sochaře, aby přetvářeli kostely ve skvělé atrakce, jejichž krása a nádhera člověka přímo omráčí. Smyslem bylo okouzlit všechny smysly člověka (čich – vůní kadidla, sluch – tóny varhan, oči – světly a teatrálností) a přenést ho tak do jiného světa. malířství - dramaticky vystupňované kompozice
- emocionalita, expresivita
- tvarové deformace
- šerosvit - kontrast světel a stínů a jejich přechody (výraz tajemnosti a duchovnosti)
- temnosvit - nepřirozený šerosvit, obraz ponořen do tmy, exponovaná místa osvětlena neznámým zdrojem mimo plátno Nicolo Salvi - Fontána di Trevi v Římě Caravaggio
- realistické až naturalistické
- maluje prosté lidové typy
- temnosvit
- uříznuté hlavy=autoportréty David s hlavou Goliášovou Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele Smrt Panny Marie Obrácení sv. Pavla Judith stíná hlavu Holofernovi Artemisia Gentileschi Artemisia Gentileschi Nizozemí Franc Hals - Cikánka Franc Hals - Loutnista Jan Vermeer van Delft - Mlékařka Jan Vermeer van Delft - Dívka s perlou Rembrandt - Noční hlídka Rembrandt - Anatomie doktora Tulpa Rembrandt - Autoportrét Peter Paul Rubens - Tři grácie Petr Paul Rubens - Venušina toaleta Rembrandt - Aristoteles s bustou Homérovou Malíři protestantského Holandska, kteří nenacházeli zálibu v portrétování či pro ně neměli ani nadání, se museli vzdát myšlenky, že by se mohli spoléhat jen na zakázky. Na rozdíl od středověkých nebo renesančních mistrů museli napřed obraz namalovat a teprve pak se snažit najít kupce. Nyní jsme na takový stav zvyklí a je pro nás samozřejmostí, že umělec je člověk, který maluje v ateliéru přeplněném obrazy a pak se je snaží prodat, takže si stěží dovedeme představit změnu, která k tomu vedla. Na jedné straně je možné, že umělci byli rádi, že se zbavili patronů, kteří jim zasahovali do práce a kteří je někdy tyranizovali. Ale na druhé straně byla taková svoboda draze vykoupena. Místo jednoho patrona si nyní umělec musel umět poradit s ještě větším tyranem – s kupující veřejností. Velmi silná konkurence vedla k tomu, že se malíři začali specializovat na určité odvětví nebo žánr. Rembrandt Španělsko Diego Velasquéz - Las meninas Diego Velasquéz - Papež Innocenc X. Francisco Goya - Saturn požírající své děti Francisco Goya - Poprava Francisco Goya - Hrůzy války české baroko - Čechy po prohrané bitvě na Bílé hoře patří ke katolickým zemím - rozvíjí se radikální barok
- k rozmachu přispívá i odchod protestantské šlechty, nově příchozí přebudovávají jejich sídla
- barokní architekturu známe i z pohádek:) (lidová architektura - velké statky s průčelím a do dvora se štítem)
- křížové cesty, kapličky, boží muka, mezníky apod. architektura - raná (17. stol.)
- pracují zde především italští architekti Valdštejnský palác v Praze - Andrea Spezza - dnes sídlo senátu
- rozsáhlý komplex na Malé Straně
- palác, zahrada, jízdárna, sala terrena Černínský palác v Praze - Francesco Caratti - dnešní sídlo Ministerstva zahraničních věcí
- zde poprvé v české architektuře použit tzv. velký řád (sloupy procházejí celou budovou)
- stavba pokračuje ve vrcholném baroku (František Maxmilián Kaňka) Klementinum v Praze - Carlo Lurago - 1. jeziutská kolej mimo Španělsko
- rozsáhlý komplex (Astronomická kaple, Zrcadlová kaple, Barokní knihovní sál)
- dnes sídlo Národní knihovny
- největší stavba raného baroka Zámek Trója v Praze - Jean Baptiste Mathey (z Francie) Vrcholné baroko
- Kryštof Dientzehofer - zakaldel radikálního baroku u nás, navazuje na Borominiho, Guariniho
- jeho syn Kilián Ignác Dientzehofer
- Jan Blažej Santini-Aichel - tzv. gotizující barok (barokní gotika) - v barokních stavbách využívá gotické tvarosloví Kryštof Dienzenhofer - Chrám sv. Markéty v Praze-Břevnově Kryštof Dienzenhofer - Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích Kryštof Dienzenhofer - Kostel sv. Kláry v Chebu Kryštof Dienzenhofer a Kilián Ignác Dienzenhofer
- Chrám sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně K. I. Dienzenhofer - Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze K. I. Dienzenhofer - Kostel sv. Jana Nepomuckého v Praze na Skalce K. I. Dientzenhofer - Letohrádek Amerika Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou - Jan Blažej Santini-Aichel Kostel sv. Václava ve Zvoli - J. B. Santini-Aichel Zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou - J. B. Santini-Aichel Poutní kostel Panny Marie ve Křtinách - J. B. Santini-Aichel sochařství Matyáš Bernard Braun - Sen sv. Luitgardy na Karlově mostě Matyáš Bernard Braun
- Alegorické figury Cností a Neřestí v Kuksu
- soubor soch Betlém v přírodní skále Ferdinand Maxmilián Brokof - Sv. Jan Nepomucký na Karlově mostě Ferdinand Maxmilián Brokof -Sousoší Františka Xaverského na Karlově mostě malířství Karel Škréta - Svatováclavský cyklus (Narození sv. Václava) Karel Škréta - Skupinový portrét brusiče drahokamů Miseroniho Petr Brandl - Křest Kristův (kostel v Manětíně) Petr Brandl - Simeon s Ježíškem další malíři:
Jan Kupecký, Václav Vavřinec Reiner, Václav Hollar (grafik) rokoko - v 18. století přechází baroko plynule v rokoko
- zjemnění, lehkost, hravost, galantnost
- motivy her, slavností, kratochvíle - především v interiéru, zaměřuje se na detaily
- doba Ludvíka XV.
- nábytek, porcelán ... Antoine Watteau - Pierrot Jean Fragonard - Houpačka
Full transcript