Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

Výtvarné směry 2. poloviny 20. století

No description
by

Gabriela Pokorná

on 20 February 2014

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Výtvarné směry 2. poloviny 20. století

nový realismus
koncept art
- od poloviny 60. let 20. století
- v konceptuálním umění umělec zkoumal vyjadřovací prostředky a funkce, odmítal tradiční metody výtvarného umění
- nejdůležitějším prostředkem konceptuálního umění byl koncept či myšlenka, která byla zapojena do tvorby uměleckého díla, které, protože nebylo postaveno na tradicích výtvarného umění, mohl podle návodu stvořit i naprostý laik
- narušení hranice mezi tím, co bylo považováno za umění, a tím, co tradičně uměním nebylo
- myšlenky konceptuálního umění poprvé ve svých pětatřiceti Větách o konceptuálním umění formuloval americký umělec Sol LeWitt
hyperrealismus
- je umělecký směr pocházející z USA, který se projevuje v malbě a sochařství od 60. let 20. století, poté i v literatuře, komiksu, filmu
- odmítají abstraktní umění, konceptual art, pop art i tradiční realismus usilují o co nejvěrnější zobrazení skutečnosti
- pokračuje až do současnosti
nový realismus
- od 60. let 20. století ve Francii
- má blízko k pop-artu
- pracuje zejména s asambláží, se začleněním konkrétního předmětu do díla, s odléváním konkrétních předmětů, těl
- cestou stálé revolty chtěli znovu nastolit pořádek v umění
Výtvarné směry
2. poloviny
20. století

pop-art
= popular art, populární masové umění)
- od 50. let 20. století v USA a Anglii
- pop art hledá kontakt umění se světem neonů, reklam, Supermana a Marilyn Monroe , snaží se opakováním vytvořit nezapomenutelný pocit v konzumní duši amerického diváka
- zobrazuje člověka zahrnutého prvky konzumní technické civilizace, masovými médii a standardním zbožím
- iroznizuje a provokuje
- programovým obrazem hnutí se stala koláž Richarda Hamiltona (GB) – ,,Co vlastně dělá naše dnešní příbytky tak odlišnými a sympatickými“
nová figurace
- od počátku 60. let 20. století, vznik ve Francii
- jako reakce na svět zahlcený neosobním abstraktním uměním
- využívají předmětné zobrazení a přímé používání prvků reálného světa v asamblážích a kolážích, v kombinaci serigrafických a fotografických postupů
- není ve svém významu pravým uměleckým směrem
- jedná se o definici nového vztahu skutečnosti a člověka
- nová figurace našla nové výrazové možnosti ve zdůraznění rysu lidské postavy a lidských emocí
- umělec zde zachycuje postavu jako předmět svého díla ve zcela jiném pojetí než v klasických směrech minulosti
Francis Bacon - Papež Innocenc X.
Alberto Giacometti
Alberto Giacometti - Chodec
Karel Nepraš
Boris Jirků
Andy Warhol - Marilyn Monroe
Andy Warhol - Campbbellova polévka
Roy Lichtenstein
Robert Rauschenberg
Yves Klein
Arman
Jan Tinguely
Niki de Saint Phalle
César
Chuck Close
Ron Mueck
Zdeněk Beran
Theodor Pištěk
Joseph Kosuth - Jedna a tři židle
Pietro Manzoni - Umělcovo hovno
kinetické umení
- od poloviny 60. let 20. století
- využívá pohybu – pomocí mechanických strojků, pohybem vzduchu, pohybem diváka nebo uvedením do pohybu divákem
- jde většinou o komplikované pohybující se nebo statické objekty, obrazy, prostředí, které využívají světla, mohou být samy zdrojem světla nebo světlo jen odrážet (využití barevných světel)
- jsou často doprovázeny zvukovými efekty
- z materiálů je to nejčastěji kov, plexisklo, sklo
- objekty jsou založeny na matematických výpočtech, technologických principech a na zapojení techniky do umělecké tvorby
- Alexander Calder, Jean Tinguely
Jean Tinguely
minimalismus
- vznik v 60. let. 20. stol. v USA jako reakce na abstraktní expresionismus, prosadil se především ve vizuálním umění a designu
- zjednodušení uměleckých objektů do takové míry, aby dosáhly svou zcela nepřikrášlenou základní geometrickou formu
- tyto objekty také neobsahovaly žádné stopy osobního přístupu či sebevyjádření umělce, byly zcela abstraktní
Donald Judd
Frank Stella
Dan Flavin
Robert Morris
Richard Serra
action art
= akční umění, od největší rozmach 60. a 70. léta 20. století
- pokračuje do současnosti
HAPPENING
- z angličtiny = událost, příhoda
- vznik v Americe, konec 50. let 20. století
- může se konak kdekoliv (na ulici, v obchodním domě, za jízdy na silnici, v kuchyni)
- obvykle se provádí podle stanoveného scénáře, ale není to nutnost (bez zkoušek, repríz)
- pracuje s náhodou, s improvizací, s bezprostředností
- diváci nejsou nutní, ale mohou se do akce zapojit, jak pasivně, tak aktivně (záleží pak na nich jaká bude mít akce průběh)
- evropský happening je více politický než americký, je pro něj důležité téma
- Allan Kaprow, Fluxus, Aktual, Yves Klein, Carolee Schneemann, Yayoi Kusama, Milan Knížák
PERFORMANCE
- z anglického performé = představení
- tento pojem se objevuje na přelomu 60. a 70. let 20. století pro označení akce, která se předvádí před publikem,
bez zapojení diváka a dle předem připraveného scénáře
- performer = aktér, herec, který se od divadelního liší tím, že nehraje roli, ale zastupuje sám sebe
- Marina Abramovic, Bruce Nauman, Herman Nitsch, Laurie Anderson, Tomáš Ruller
BODY ART
= tělové umění
- 1970 poprvé použit tento termín
- využití vlastního těla (tělesné akce) k poznání sama sebe za účasti publika i bez něj
- tělo = základní umělecký prostředek, nástroj k otiskům, sochařský materiál, vystaveno určitým podmínkám, předmětům, obvyklým, ale i extrémním okolnostem
- akce probíhá v určitém čase, prostoru, zkoumá vztahy člověka k prostředí, okolí a hranice lidských možností
- zprostředkovává prožitek času, prostoru a různé situace, které člověk může zažít (bolest, strach, stres)
- akce je zdokumentována fotografiemi nebo videem
- Petr Štembera, Jan Mlčoch, Chris Burden
LAND ART
- zemní umění, objevuje se na počátku 70. let 20. století
- pomocí zásahů do krajiny, do přírodního prostředí (ozvláštnění, přemístění, hloubení, vršením zeminy,…) umělci krajinu mění
- ve 20. století ale v souvislosti s rozvojem průmyslu došlo k jejímu velkému ničení, krajinomalba začala pomalu mizet a umělci hledali nové způsoby a náměty, jak toto téma zpracovat -> land art
- vyjadřovací prostředek = země, písek, kamení, sláma, větve, sníh, led,.. a působení přírodních živlů (počasí)
- Robert Smithson,Christo, Richard Long, Zorka Ságlová, Miloš Šejn, Dennis Oppenheim
Allan Kaprow/www.youtube.com/watch?v=RZ_FAgfJsss
Hermann Nitsch/www.youtube.com/watch?v=n4AYMQ5t90Q
Bruce Naumann/ www.youtube.com/watch?v=rkfOgavdhak
Robert Smithsonwww.youtube.com/watch?v=vCfm95GyZt4
Andy Warhol
- americký malíř, grafik, filmový tvůrce, autor a vůdčí osobnost americké větve pop artu
- narodil se v rodině stavebního dělníka a emigranta z Československa Ondřeje Warholy a jeho ženy Julie
- první významná výstava pop-artu se jmenuje The New Realists; tam Warhol poprvé vystavuje své Campbellovy polévky a série Dolarových bankovek
- v létě 1966 se jeho film Chelsea Girls stává prvním undergroundovým filmem v komerčních kinech
- v 70. a 80. letech Warholův status mediální hvězdy neobyčejně vzrostl a Warhol často využíval svého vlivu k podpoře mladých umělců
- Založil své umělecké studio „The Factory“ („továrna“), v němž se obklopil širokou škálou umělců, spisovatelů, hudebníků a undergroundových celebrit.
- V srpnu 1962 začal s masovou produkcí sítotisku, vytvářel série nekonvenčních portrétů slavných osobností (M. Monroe, Mao-Ce-Tung, Elizabeth Taylor.)
- Andy Warhol byl úzce spjat s americkou rockovou skupinou Velvet Underground. Té dělal od roku 1965 manažera a zároveň se stal producentem jejich prvního alba The Velvet Underground and Nico (1967). K jejímu natáčení kapele navrhl přizvat německou zpěvačku Nico. Samotné album se stalo známé mimo jiné díky Warholově osobité obálce - na přední straně desky byl zobrazen výrazný žlutý banán s nápisem „Peel Slowly and See“ („Pomalu oloupejte a uvidíte“). Po stržení obrázku žlutého banánu se na jeho místě
objevil oloupaný růžový banán.
- Andy Warhol točil v šedesátých letech bláznivé, extrémně dlouhé filmy bez střihu. Pětapůlhodinový záběr na spícího muže. Osmihodinový pohled na newyorský mrakodrap. Líbající se páry.
Eva Kmentová - Agresivní krychle
Eva Kmentová - Lidské vejce
Aleš Veselý - Kaddisch
Yves Klein
- považován za jednoho z nejdůležitějších poválečných umělců
- hlavním členem evropské neodadaistické skupiny
- držitelem mezinárodního patentu na modrou barvu v odstínu IKB (International Klein Blue).
- byl proti tradiční malbě olejem, což ho proslavilo hlavně v sérii ‚,Anthropométries“.
V této sérii byly nahé modelky potřeny jeho slavnou modrou barvou a poté jako živé štětce vláčeny pod Kleinovým vedením po plátně. Malíř pak byl v obraze přítomen duchovně, nikoliv fyzicky.
- další ze slavných sérií je řada pláten, které naschvál opálil plamenometem, další díla vytvořil tak, že přivázal plátna na střechu svého vozu, se kterým následně jezdil v dešti rychlostí sedmdesát mil za hodinu.
- Někdy Kleinova díla byla čistou performancí, například když v roce 1960 nutil svoje diváky, aby poslouchali jeho Monotone Symphony“, která se skládala z pouhého jednoho dlouze hraného akordu.
- Prodával také Prázdnotu za zlato, které pak naházel do Seiny.
- sestavil výstavu ‚,Prázdno“, při které prohlásil, že všechny jeho obrazy jsou neviditelné a na výstavě otevřel pouze prázdné místnosti.
Joseph Beuys
- narodil se v Krefeldu a původně se chtěl věnovat lékařské kariéře.
- V roce 1936 vstoupil do Hitlerjugend.
- Později, během válečného konfliktu se dobrovolně přihlásil do armády.
- Byl přidělen k Luftwaffe a vycvičen na pozici radiotelegrafista.
- Osudným se pro něj stal 16. květen 1944, kdy byl sestřelen se svojí Štukou nad Krymem a tamější Kozáci se popáleného Beuyse ujali.
- Léčili jeho popáleniny tradičním metodou - plstí a tukem.
- Potřeli ho vrstvou tuku a zabalili do plsti.
- Tuto příhodu Beuys využil v mnohých svých dílech a instalacích.
- Plsť a tuk se stali jeho oblíbenými materiály.
- Setkání evropské a orientální či jiné kultury jeho hlavním motivem.
- Sám nosil plstěný klobouk.
- V několika interview tuto historku bagatelizoval, stala se však součástí jeho osobní mytologie.
- vyrovnávání se s válečnými traumaty

,,Jak vysvětlíme obrazy mrtvému zajíci” 1965
- Ve Schmelově galerii v Düsseldorfu publikum sleduje přes sklo Josepha Beuyse.
- Ten s hlavou potřenou medem a pokrytou plátkovým zlatem vysvětluje cosi zastřelenému zajíci, kterého si položil na klín.
- Volba materiálu není náhodná.
- Med má být symbolem tepla a bratrství, zatímco zlato jako kov a materiál alchymistů, symbolizovalo
maskulinní rozumářský princip.
,,I Like America and America Likes Me” v roce 1974
- V roce 1974 uskutečnil jednu ze svých nejslavnějších akcí.
- Odlétá do New Yorku.
- Přesouvá se bez zastávky do galerie Reného Blocka.
- Zde po tři dny zavinutý v plášti z plsti, jak jinak, a s chodeckou holí, Beuys tráví svůj čas jen v přítomnosti hromady slámy a živého kojota.
- Kojotovi, který je uznáván za novodobý pan-indiánský symbol, předčítá poezii, nebo ho naopak svým chováním napodobuje.
- Motem bylo zrušení bariéry mezi posvátným indiánským zvířetem a bílým člověkem z industrializované civilizace.
- Nakonec Beuys shazuje svůj hábit a zařve, nastupuje do auta, odjíždí na letiště a odlétá do Evropy.
- To vše na znamení, že kromě indiánské kultury a tohoto kojota ho v Americe nic jiného nezajímá.
VIDEOART
- videoart existoval před rozšířením počítačů = první nové medium, postupem času se stává digitálním
- 1946 v USA první komerční TV stanice = pro umělce nový nástroj pro komunikaci s publikem bohužel byly televize více a více komerční – snaha umělců i o jiné využití - Nam June Paik
- jako oficiální počátek videoartu se považuje uvedení na trh kamery Porta Pak firmy Sony (1965)
- Nam June Paik – natočení návštěvy papeže v New Yorku, ještě ten samý den natočený materiál promítl v kavárně
- do Evropy se tento „vynález“ dostává až od dva roky později (1967)
- hlavní etapa v USA v letech 1968-1980
- koncem 60. let se toto „nové“ umění začalo objevovat i v galeriích
- vlivy malby, sound-artu, performance, body artu, plastiky a rozvíjejícímu se tématu tenderu
- pro umělce důležitý způsob prezentace jejich děl – galerijní prostory, pouliční instalace, zdi, vícečetné monitory, odmítají klasické filmové plátno
- představitelé: Nam June Paik, Radek Pilař, Woody Vasulka ...
Full transcript