Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Placený obsah

Placený obsah
by

Miloš Čermák

on 19 April 2010

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Placený obsah

Online zpravodajství: Ekonomické aspekty Co budete dělat, když se zpoplatní váš oblíbený zpravodajský server? Mediální "brand", který zahrnuje jak "stará", tak "nová" média, má cca 90 % publika na webu Ale těchto 90 % čtenářů (diváků) generuje jen 10 % příjmů. Problém! Jaká forma placení by vám vyhovovala? Online zprávy vyhledává 71 % internetových uživatelů (53 % dospělých)

(Pew Internet / leden 2010) Pouze 35 % konzumentů online zpráv má svůj oblíbený server.

(Pew Internet / leden 2010) ... ale jen 19 % je ochotno za tento server platit.

(Pew Internet / leden 2010) Proč? Protože to dosud bylo zadarmo. Protože používají víc zdrojů a neví, proč platit za jeden. Protože většinu zpráv dnes zpracovává víc serverů, často všechny. Vždy se najde nějaký zadarmo A navíc ... lidé přece na webu nečtou!

Podle jednoho průzkumu zajímají 44 % čtenářů služby Googlu News pouze titulky

(Outsell, 2010) Reklama na webu se stala standardem. Funguje. Dokáže oslovit cílené potřebné publikum. Může být zajímavá, kreativní a účinná. Ale nefunguje tak dobře, aby zaplatila kvalitní mediální obsah. Pouze 21 procent čtenářů online zpráv uvádí, že aspoň někdy kliká na reklamy Zhruba polovina příjmů z online reklamy je spojena s vyhledáváním (vyhledávače, agregátory). To nejsou peníze, za které se tvoří obsah. Webové stránky novin získaly 5 % z "display" reklamy. Dále:

finanční a ekonomické servery: 14 %
televizní stanice: 7 %
sportovní zpravodajství: 4,5 %
showbyznys: 4 %

(eMarketer, prosinec 2009) Nové platformy: zejména MOBILNÍ TELEFONY. Mobily: vlastní je 80 % dospělých, z toho 33 % použilo mobil jako zdroj zpráv. Může to fungovat. Viz Wall Street Journal. Wall Street Journal: má předplatné 79 dolarů ročně. V roce 2009 to byly jediné americké noviny, které vykázaly zisk. Jaké jsou modely placení? Vztyčení "předplatitelské zdi"

+ jednoduché a srozumitelné
+ vydavatel má vše pod kontrolou
+ může experimentovat (co zpoplatní a co ne)
- většinu čtenářů odradí
- v minulosti to nefungovalo Čtenáři reklamu akceptují.

81 % říká, že jim reklama nevadí, protože umožňuje bezplatný obsah
ALE
77 % zároveň tvrdí, že reklamu ignoruje (42 % NIKDY na reklamu nekliklo a 35 % TÉMĚŘ NIKDY)

(PEW / Internet Life) Jaké jsou modely financování mediálního obsahu? Historicky měly noviny a časopisy tři zdroje příjmů:

prodej na stánku
předplatné
reklama Web začal jako platforma, která je v zásadě pro uživatele zadarmo. Modely financování se spoléhaly na reklamu. Klíčová otázka zní: lze čtenáře na webu přesvědčit, aby za nějaký obsah začali platit? Lidé platí za připojení (od cca 200 do 1000 Kč měsíčně).
Někteří platí i za hudbu.
Proč by nemohli platit také za zpravodajský obsah? Rupert Murdoch, srpen 2009: Do roka zpoplatním část svého obsahu. Murdochovi to může fungovat. Konec konců je majitel Wall Street Journal, který je zpoplatněn už dlouho.
Úspěšně. Ale bude to fungovat ostatním? Kdy lidé budou ochotni za obsah platit? Když nebudou mít jinou možnost. Zpoplatní všichni, kteří kvalitní obsah nabízejí. Ale to není moc pravděpodobné. Když tvůrce obsahu nabídne něco, co jinde zadarmo není. Ale to je velmi těžké. Zvlášť u zpravodajství. Znovu se podívejme na to, jak lidé na webu čtou. Z toho plyne: lidé čtou či obecně konzumují obsah z mnoha různých zdrojů.
Předplatné je ovšem "svazuje" pouze s jedním.
Řešení: nabídnout způsob placení, který dnešnímu způsobu čtení bude odpovídat. Jedna z cest se jmenuje MIKROPLATBY.
Něco jako "iTunes pro články".
Lidé budou platit je za to, co si přečtou. MIKROPLATBY:
+ spravedlivý systém
+ když budou sumy malé, nebudou čtenáře odrazovat
- psychologicky to přesto odrazuje (představa, že člověk "utrácí")
- technicky náročná realizace Ještě jednou se zamysleme. Lidé obecně neradi platí. Ale když už musí platit, pak na ně funguje systém "sněz, co můžeš". Určitá část lidí by podle průzkumů platila i dobrovolně.
Nešlo by to udělat takto? Problém s technickou realizací. Především jak najít systém, podle kterého by si vydavatelé peníze rozdělovali. A pak samozřejmě další otázka: Kolik jsou lidé ochotni zaplatit? Crowdfunding. Systém "zaplať, kolik můžeš nebo chceš". Nový v médií, používaný jinde. Například v restauracích.
(I když s nejednoznačnými výsledky). Média objevují tento systém financování. Spot Us. Pro Publica.
(Pulitzerova cena za rok 2009) Šlo by dobrovolnými platbami řešit i zpoplatnění celého obsahu? Kachingle.
(start-up, 2009) Můžou noviny na webu existovat bez papíru? Optimistický případ: Christian Science Monitor Tradiční deník, neziskový, vydávaný církví The First Church of Christ Od 25. března 2009 pouze na webu, má tištěné víkendové vydání. Zkušenosti po roce:
počet unikátních návštěvníků vzrostl o 64 %, na 5,3 miliónu
náklad víkendového vydání o 79 %, na 77 000 kusů
celkový příjem 4,3 miliónu dolarů Zklamáním jsou příjmy z reklamy: pouhých 0,5 miliónů (méně, než se čekalo).
Bez dotace od církve (20 miliónů dolarů ročně) by deník nepřežil. To všechno jsou podstatné otázky pro budoucnost novin.
Můžou noviny existovat bez papíru? Ta hlavní zní: Takže zpátky k původní otázce. Britské The Times a The Sunday Times (rovněž patří Murdochovi) zpoplatní od června 2010 Předplatné: 1 GBP /den, 2 GBP / týden V zásadě se uvádí, že za zpravodajský web bude ochotno platit 5 procent stávajících čtenářů WSJ má cca 400 tisíc elektronických předplatitelů.
Full transcript