Introducing
Your new presentation assistant.
Refine, enhance, and tailor your content, source relevant images, and edit visuals quicker than ever before.
Trending searches
Výstava je umístěna v prostředí Prezi a lze si jí projít spuštěním od začátku do konce, anebo procházením dle libosti. Stačí jen myší přiblížit jednotlivá témata na barevných obláčcích. Pokud jste ještě neviděli hlavní a úvodní video, doporučujeme jej zhlédnout jako první. Přejeme příjemnou prohlídku, v případě dotazů, prosím, neváhejte napsat autorovi výstavy i videí Zbyňku Moravcovi (moravec@ostrmuz.cz).
Upoutávka
Na Puchmajerově ulici v Ostravě byl v roce 2007 odkryt hřbitov zaniklý v 19. století.
I když byly všechny hroby anonymní, přesto se povedlo v rámci mezioborové spolupráce určit totožnost jedné pohřbené. Podívejte se nejen na okolnosti celého bádání, ale i na překvapivá zjištění, která se odhalila po identifikaci pohřbené dívky.
Video uvádí celou výstavu.
Mariana Máchová žila v prostředí významné velkoměšťanské rodiny v Moravské Ostravě. Na obrázku lze sledovat hlavní známou větev Máchových z Ostravy. Podrobnější informace přinášejí krátké audiovizuální snímky a texty.
První zmínky o rodině Máchů v Ostravě pocházejí ze 17. století. Máchovi se poměrně záhy prosazují v rámci řeznického cechu a dostávají se i do vedení města. S Marianinými předky se můžete více seznámit v krátkém audiovizuálním snímku.
Když se Mariana narodila, její rodiče již byli starší. Vincenc dovršil toho samého roku padesát let a Veronika čtyřicet čtyři. Oba byli vážení měšťané, jejich život alespoň částečně přibližuje krátké video.
Mariana měla deset sourozenců. Svého nejstaršího bratra Vincence nestihla poznat, neboť zemřel v kojeneckém věku. Ostatní sourozenci se dožili dospělosti, byť ne všichni Marianu přežili. K některým bylo možné zjistit informací více, k jiným jen poskromnu. Obecně lze říct, že možnosti společenské realizace měli především Marianini bratři a synovci. V rámci výstavy byla větší pozornost věnována Marianinu poručníku, knězi a profesorovi teologie Janu Máchovi. Osudy dívčiných sester bylo většinově možné sledovat jen v intencích svateb, narozených dětí a nakonec v záznamu o úmrtí. V této souvislosti zanechala nevýraznější stopu sestra Františka, jejíž syn (a tedy Marianin synovec) se stal ostravským starostou.
Marianin nejstarší žijící bratr, kněz a muž, který své rodině získal na vážnosti. Vzhledem k velkému věkovému odstupu (19 let) k němu dívka mohla mít vztah spíše jako k otci. Zřejmě není zcela náhodné, že po Marianině smrti odjela její starší sestra Johana do Olomouce a mladší Veronika se ještě jako nezletilá v Olomouci vdala za arcibiskupského hajného V. Šmudlu. Není tedy vyloučeno, že Jan vzal osud svých nejmladších sester tak říkajíc do svých rukou. Jeho život stručně sumarizuje zde prezentované video.
Marianina nejstarší sestra Anna se narodila 15. července roku 1800 do domu číslo 19. V křestní matrice má hned několik jmen: Anna Veronika Viktorie. V dalších dokumentech se používalo její první jméno. To mohla dostat jednak po své kmotře, anebo na základě svátku sv. Anny (26. 7.), blízko něhož se narodila. Anna Máchová se nikdy nevdala a celý život prožila v domě č. 19. Po smrti maminky v roce 1833 zřejmě převzala její povinnosti v domácnosti, včetně péče o nedospělé sestry. Mariana o tuto svou „velkou sestru“ přišla 3. března 1837, kdy Anna zemřela na zavodněné plíce.
Františka se narodila 1. prosince roku 1802 a v křestní matrice je uvedena jako Barbara Františka. Obě tato jména zřejmě souvisí se svatými, kteří se v čase jejího narození připomínali: Barbora (4. 12.) a František Xaverský (2. 12.). V roce 1824 se provdala za velkoměšťana a koželuha Ferdinanda Grünwalda a přesídlila z domu č. 19 do již jednopatrového domu na náměstí, který stál hned vedle radnice. Zde se páru postupně narodily čtyři děti. První dvě, Juliana a Eduard, záhy zemřely, ale další dva synové – Arnošt a Konstantin –, se dožili dospělosti. Františka bohužel musela obě své děti vychovávat sama, neboť její manžel Ferdinand zemřel v roce 1831 na choleru (krátce po narození nejmladšího Konstantina). Po deseti letech se Františka vdala znovu, a to za Václava Kamaye (sňatek 1. 2. 1841). Františka pochovala i tohoto muže a sama zemřela v 61 letech dne 12. 11. 1863. Její syn Arnošt se dal na vojenskou dráhu a stal se c. k. setníkem. Do dějin města se zapsal především Konstantin Grünwald. V letech 1873 až 1880 se stal moravskoostravským starostou a důrazně obhajoval české zájmy a práva.
Více o Konstantinovi:
https://czwiki.cz/Lexikon/Konstantin_Gr%C3%BCnwald
Antonie se narodila 23. června roku 1805. Celé její jméno znělo Antonia Petronila, přičemž rodiče mohli svou dceru pojmenovat dle sv. Antonína z Paduy (svátek 13. června) a sv. Petra (29. června), anebo získala dívka jméno po babičce, Vincencově matce, Antonii. Tato třetí dcera dlouhou dobu pobývala s rodiči doma, podobně jako její nejstarší sestra Anna. Provdala se až ve svých 38 letech za vdovce a obchodníka Jana Bochdalka. Antonii se narodili dva synové, Emanuel a Jan Valentýn. Mimo ně se starala i o nevlastní dceru Marii (z prvního manželství svého muže). Spolu s manželem žili v domě číslo 89, dnes na ulici 28. října, poblíž křížení s ulicí Dlouhou. Antonie se jako jediná ze sourozenců objevuje jako kmotra velké části dětí svých bratrů Vincence a Viléma. Snad i to naznačuje jejich vzájemně blízký vztah, který může mít kořeny v dětství. Antonie zemřela jako vdova 21. října roku 1881.
Když prvorozený Vincenc zemřel a Jan nastoupil na duchovní dráhu, stal se třetirozený syn dědicem majetku, především domu č. 19. V tomto domě ostatně tento muž prožil celý svůj dlouhý život. Vincenc se narodil 2. května 1808 a pokřtěn byl jako Vincenc Florián. Zatímco první jméno dostal po otci, rodiče mu druhé vybrali na základě svátku, který se slavil pár dnů po chlapcově narození (sv. Florián, 4. května). Vincenc se oženil 24. října 1843 s Marii Mikovou a postupně se jim až do roku 1852 narodilo sedm dětí. Pět z nich nedlouho po porodu zemřelo. Marie odešla na věčnost půl roku po svém posledním synovi, 3. ledna 1853. Vincenc se oženil podruhé s Johanou Jakobovou a od roku 1855 do roku 1870 se jim narodilo dalších sedm dětí. Nejmladšího Arnošta tedy dělilo od nejstaršího Mořice 26 let. Vincenc se stal soukenickým mistrem, v roce 1861 spoluzakládal spolek Občanská beseda a v roce 1886 přispěl oblečením lidem, které ve Frýdlantu postihl požár. V roce 1850 s ním bylo vedeno správní řízení na radnici a dostal dva dny domácího vězení za rvačku v podnapilém stavu. Svou druhou manželku pochoval v roce 1893 a krátce po ní, 1. 11. 1893, zesnul i on. Vincencův společenský význam dobře ilustruje pozornost, kterou periodický tisk věnoval jeho úmrtí. Ze všech jeho 14 dětí přežila jen malá část. V tisku jsou uváděni dva synové a dvě již provdané dcery. Nejmladší Arnošt svého otce přežil jen o 12 let. V roce 1915 zemřel na severní frontě během v 1. světové války, konkrétně v Chustu (dnes Ukrajina).
Vilém se Veronice a Vincencovi Máchovým narodil 24. května 1810 a pokřtěn byl jako Vilém Urban. Obě jména mohou souviset se svátky, které se blízko dne jeho narozenin připomínaly (Vilém 28. 5. a Urban 25. 5.). Vilém se oženil ještě před svým starším bratrem Vincencem, a to 18. 11. 1840, kdy si vzal Johanu Kremer. Mezi léty 1841 a 1845 se jim narodily čtyři děti, avšak všechny nedlouho po porodu zemřely. Až v roce 1850 se manželům narodila Agnes. Jen té se podařilo překonat rizikový dětský věk. Vilém se stal plátenickým mistrem a bydlel v domě číslo 181 na náměstí. V roce 1869 pochoval svou manželku Johanu. Podobně jako jeho bratr Vincenc se dožil vysokého stáří, roku 1890 zemřel ve věku 80 let.
Alžběta přišla na svět 17. listopadu 1812 a pokřtěna byla jako Getruda Alžběta, zřejmě též podle svátků, které se v době okolo jejího narození připomínaly (Getruda 16. 11. a sv. Alžběta Durynská 17. 11.). Dívka se vdala v porovnání se svými ostatními sourozenci poměrně časně. Již ve svých 22 letech si dne 27. května 1834 vzala pekaře a pak mlynáře Karla Pufa. Po svatbě Alžběta mizí ze záznamů a neobjevuje se ani v pozůstalostním spise své sestry Anny o tři roky později. Karel Puf se podruhé žení jako vdovec. Jelikož je u něj uvedeno, že předtím pobýval v Těšíně, dá se předpokládat, že manželé Pufovi se odstěhovali právě tam a zde zřejmě také Alžběta zemřela, tedy někdy před březnem roku 1837.
Sestra, s níž si Mariana byla věkově nejblíže, se narodila 20. května roku 1815 a v křestní matrice je uvedena jako Johana Paulína. Své první jméno, které se pak objevuje i v pozdějších dokumentech, mohla získat dle svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května). Dívka navštěvovala školu spolu s Marianou a po její smrti se podle všeho odstěhovala do Olomouce. Nebyla tehdy vdaná a není vyloučeno, že svému bratru Janovi, profesorovi na olomoucké univerzitě, vedla domácnost. Někdy po roce 1844 se vdala, neboť v roce 1864 je uváděna jako Johana Bauer.
Nejmladší dcera z široké rodiny Vincence a Veroniky Máchových se narodila 22. března 1820 a pokřtěna byla jako Veronika Benedikta. Zatímco první jméno dostala po mamince, druhé po sv. Benediktu z Nursie (svátek 21. 3.). Veronice bylo teprve 17 let, když Mariana zemřela a z jejího pohledu jí tato sestra byla věkově nejblíže. Vdala se v roce 1841 za arcibiskupského hajného Václava Schmudlu původem z Čeladné, jemuž tehdy bylo již 37 let. Minimálně až do roku 1854 žili v Budišově nad Budišovkou. Zde se manželům narodilo sedm dětí. Dvě z nich ještě před rokem 1854 zemřely. Jedno z nich, jejich druhá dcera (celkově čtvrté dítě), byla pojmenována Adelheid Marie Anna (v indexu pak uvedena jen jako Marie Anna a v úmrtní matrice jen jako Marie). Rodina z budišovských záznamů následně mizí, nicméně Veronika je uvedena ještě roku 1864 v pozůstalostním spise své sestry Františky.
Rekonstruovat vztahy v rodině na základě pramenů, kterými disponujeme, je obtížné a značně hypotetické. Nicméně i na základě toho mála, co víme, se zdá, že sourozenci udržovali vztahy především v závislosti na pořadí narození. Nejmarkantněji je to znát u Antonie, Vincence a Viléma, kteří prožili celý svůj život v Ostravě. Především Antonie se stávala pravidelnou kmotrou dětí jak Viléma tak Vincence. Ten zase podle všeho pojmenoval dvě ze svých dětí po bratrovi (Vilém a Vilemína). Pěkný vztah mohli mít tito tři sourozenci i ke svým starším sestrám a bratrovi Janovi, který byl od nich věkově již dost vzdálen. Naznačují to jména některých jejich dětí jako Jan a Anna a také to, že Františčin druhý manžel rovněž často vystupoval jako kmotr Vincencových i Vilémových potomků. Vztah k mladším sestrám, včetně Mariany, neznáme. Lze ovšem předpokládat, že Marianin odchod poznamenal především ty sestry, které jí byly věkově nejblíže, tedy Johanu a Veroniku. Zatímco u starších sourozenců se nesetkáme s tím, že by své děti pojmenovali Marie Anna, mezi dětmi nejmladší Veroniky se toto jméno objeví.
Rodina byla zřejmě nejen silně věřící, ale i vlastenecky orientovaná. Profesor Jan Mácha rád učil v moravské řeči, Vincenc spoluzaložil Občanskou besedu a Františčin syn Konstantin Grünwald hájil jako starosta národní české zájmy. Všechni tři zřejmě čerpali ze stejného zdroje, tedy z rodinného, vlastenecky orientovaného zázemí.
O životě Mariany Máchové toho víme velmi málo. Přímo k její osobě se vztahují jen údaje o tom, kde bydlela a kam chodila do školy. Mimo to lze předpokládat, že v rámci rodiny slavila některé slavnosti.
Záznam o narození Mariany Máchové. Výřez z křestní matriky.
Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, sign. MO I 5, i. č. 1805.
V rodině Vincence a Veroniky Máchových je příznačné, že téměř všechny děti měly dvě nebo i více jmen. Například Mariana se jmenovala Marie Anna Veronika a na jejím příkladě lze dobře ilustrovat způsoby, jakými mohla být jména ještě v 1. polovině 19. století tvořena. První způsob souvisí s pojmenováním novorozenců dle příbuzných. Druhý způsob se odvíjel od data, kdy se dítě narodilo, respektive od církevního svátku, který se v tu dobu slavil. Rodiče mohli Marianu pojmenovat dle Vincencovy sestry Marie Anny, ale svou roli jistě hrálo i datum narození, tedy 1. červenec. Hned další den, 2. července, se totiž připomínal svátek Navštívení Panny Marie. Svátek sv. Anny se odbýval rovněž v červenci a to 26. 7. Jméno Anna mohla dívka ovšem dostat také po své kmotře a tetě. Třetí Marianinino jméno, tj. Veronika, jistě dívka získala po mamince. Nakonec se z Marie Anny Veroniky ustálilo jen jedno jméno – Mariana. Používaly je jak školní záznamy, tak dokumenty související s dívčiným úmrtím (zde ovšem ve formě Marianna).
Dům, ve kterém Máchovi žili, byl v rámci zástavby situován v prostoru vyústění branské ulice do rohu náměstí. Před domem tak vedla cesta nejen ke kostelu sv. Václava, ale rovněž ke Kostelní bráně a mostu přes Ostravici. Dům a parcela, kde stál, měl bohatou historii, kterou stručně představuje připravené video.
Mariana, podobně jako i ostatní její sourozenci, navštěvovala školu při kostele sv. Václava v Ostravě. Škola v Ostravě existovala již ve středověku a připravené krátké video přiblíží okolnosti její existence.
Mariana zemřela jako nezletilá, nicméně i tak měla jistý majetek, který bylo třeba vypořádat. Konkrétně se jednalo o nárok na mateřský podíl po zesnulé Veronice Máchové († 1833), ten činil 72 zlatých. Tento majetek byl intabulován na domě číslo 19 a otec Vincenc z jeho výnosu hradil dívčino vychování. Celkově padlo na lékařskou péči (pitva, medikamenty) a pohřeb více než 46 zlatých, tedy více než polovina sumy intabulované na domě č. 19.
Jeden zlatý odpovídal půlce tolaru a také 60 krejcarům nebo 80 grešlím. Pro představu: okolo roku 1815 stála slepice 15 krejcarů a kopa (60) vajec 80 krejcarů. Hodnota jedné krávy se v roce 1828 pohybovala okolo 60 zlatých. Denní plat tesařského mistra činil v roce 1824 cca 45 krejcarů, tovaryšský pak 36 krejcarů. Marianina rakev stála 5 zlatých, což odpovídá rámcově týdennímu platu tesařského mistra.
V první polovině 19. století byly užívány nejen kovové, převážně měděné, mince, ale již i papírová platidla – od roku 1816 bankovky (na našem území byla první papírová platidla – bankocetle – vydávána od roku 1762).
Bankovka o hodnotě 5 guldenů (zlatých), z roku 1825. Ostravské muzeum, numismatická podsbírka, i. č. 1730.
Mariana nejpozději v závěru svého života, ale jistě i dříve trpěla zdravotními problémy. Připravené krátké video seznámí s úrovní zdravotní péče během dívčina života.
Ačkoliv z Marianina života neznáme žádné podrobnosti, můžeme některé skutečnosti vydedukovat ze zpráv, které se dívky přímo netýkají. Výraznou oblast představují svátky a s nimi související oslavy, kterých se Mariana patrně účastnila. Je třeba předeslat, že většina těchto svátků byla úzce spojená s návštěvou farního kostela sv. Václava a z ní pak vycházela oslava v domácím prostředí.
Mariana jako členka velmi početné rodiny jistě spolu s ní prožívala a slavila všechno to veselé i to smutné. Připravené video seznámí, jakých rodiných oslav nebo smutečních obřadů se dívka mohla účastnit.
Křtiny, svatby i pohřby doplňovaly běh pravidelných svátků spojených s liturgickým kalendářem. Z nich byly nejvýznamnější Velikonoce a Vánoce. Jelikož Mariana ukončila svůj život v předvánočním čase, Mgr. Markéta Palowká připravila dokument, který Vás uvede do slavení Adventu a Vánoc.
Dokument si lze prohlídnout i zde:
https://www.academia.edu/57303651/ADVENT_A_V%C3%81NOCE
Mariana se narodila do věřící rodiny, která své naděje i modlitby upírala k Ježíši Kristu. Krátké video se věnuje nejen náznakům Marianiny religiozity, ale rovněž farářům, kteří v Ostravě za jejího života působili.
Mariana si vzala život z neznámých důvodů a za nepříliš jasných okolností. Zastřený zůstává rovněž způsob, jak ženin čin vyplul na povrch. V této části propojíme minulost se současností, neboť případy sebevražd jsou dnes snad ještě aktuálnější než v 1. polovině 19. století.
Obecně se v matričních záznamech setkáváme jen s těmi případy, které dopadly tragicky a byly navíc zcela očividné. Snad i proto je počet lidí, kteří si v Ostravě rámcově v 1. polovině 19. století sáhli na život, relativně nízký. Krátké video prezentuje jejich počet a také to, jak bylo s jejich těly následně nakládáno.
V České republice spáchá každoročně sebevraždu na 1300 lidí. Počet osob se sebevraždenými úmysly je však téměř jistě mnohem vyšší, neboť mnoho pokusů o ukončení života zůstává neodhaleno. I když se tato výstava věnuje dívce Marianě, až čtyřikrát častěji si sahají na život muži. Sebevraždy zasahují celé rodiny a blízké, nejinak tomu bylo i u Máchových v Ostravě. V rámci výstavy jsou uvedeny odkazy na odbornou pomoc v případě tendencí k sebevražedným myšlenek a také pokud dojde ke ztrátě blízké osoby.
Projekt Nejsi sám
Projekt #NEJSISÁM se zaměřil na sebevraždy mužů. Ty zpracovával prostřednictvím příběhů těch, kteří pokus o ukončení života přežili. Ve vloženém odkaze se lze o něm dozvědět víc.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nejsi-sam-1-kapitola/r~f7e34ad82ab411e996370cc47ab5f122/
Pro odbornou pomoc v oblasti péče o duševní zdraví lze doporučit webový rozcestník https://www.opatruj.se/
Je zde zpracována i problematika sebevražedných myšlenek a poměrně obsáhle i dostupná pomoc.
Linka bezpečí vytvořila sérii podcastů "Na tenké lince", kde se otevřeně mluví o tématech, se kterými je děti a dospívající kontaktují. Mimo jiné i se sebevražednými myšlenkami.
https://www.linkabezpeci.cz/sluzby/podcast/
Iniciativa Na rovinu
https://narovinu.net/.
Jak zvládat těžké myšlenky, i když vypadají skutečné a trvalé?
https://narovinu.org/sebevrazdy-info/#myslenky
I zde je možnost navštívit rozcestník https://www.opatruj.se/
Ministerstvo vnitra ČR uvádí seznam materiálů a kontaktů důležitých v případě ztráty blízké osoby. Lze otevřít zde:
https://www.mvcr.cz/clanek/ztrata-blizke-osoby.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d
K tématu smrti blízké osoby vytvořili video psychologové z Hasičského záchranného sboru.
Hrob s. j. 841, přisouzený Marianě Máchové. Národní památkový ústav ú.o.p. Ostrava, fotodokumentace k výzkumu akce 18/07.
V podkapitolách se lze seznámit s podrobnostmi ohledně úmrtí, hrobu, pohřební výbavy a také pohřebních zvyklostí. Pro zajímavost jsou uvedeni i lidé, kteří možná byli pohřbeni vedle Mariany.
Mariana zemřela 23. 12. 1837
a byla pohřbena 26. 12. 1837
Záznam o smrti a pohřbu Mariany Máchové v úmrtní matrice. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, sign. MO I 20, i. č. 1820.
Nad úmrtím Mariany Máchové se vznáší několik otazníků. S možnou interpretací jejího nenadálého odchodu vás seznámí připravené video.
Ačkoliv pitva byla známá již dříve, rozšířilo se její provádění až v renesanci. Na našem území byla první veřejná pitva provedena roku 1600 v Praze profesorem Jánem Jesenským. V Ostravě nebylo pitvání lidí za účelem zjištění příčiny úmrtí vůbec obvyklé a Mariana Máchová je vůbec první známá osoba, která obdukci ve městě podstoupila. Úkon provedl Antonín Žídek zřejmě o vánočních svátcích a náklady platila rodina zesnulé. Po Marianě byly další pitvy provedeny roku 1840, a to u šestašedesátiletého Josefa Matuška a osmnáctiletého Johana Augustina. O dalších dvou obdukcích víme pak až z roku 1847. Provedl je doktor Josef Kretschmer, a to na mužích, kteří, zřejmě podobně jako Mariana, spáchali sebevraždu.
Vincenc Mácha s rodinou uložili Marianu na hřbitově, kde již odpočívala dívčina maminka Veronika, starší sestra Anna a také její nejstarší bratr Vincenc, který zemřel v půl roce života. Tedy na hřbitov ke kapli sv. Lukáše. Mimo tento hřbitov fungoval v Ostravě ještě hřbitůvek u sv. Marka. Do roku 1821 se taky pohřbívalo na původním hřbitově u kostela sv. Václava.
Za nejstarší a do roku 1785 rovněž hlavní hřbitov lze pokládat nekropoli u kostela sv. Václava. Zemřelí zde byli ukládáni již od založení města ve 13. století. Následně se zde pohřbívalo kontinuálně až do roku 1821, kdy zde byl 6. 12. jako poslední pochován šestaosmdesátiletý Leopold Matys. Pohřbívalo se vně i uvnitř kostelních zdí a k chrámu byla přistavěna kostice.
Zobrazení kostela sv. Václava s areálem hřbitova, 1776. Zemský archiv v Opavě, fond Královský úřad, i.č. 1346.
Hřbitov je zmiňován při vizitacích z let 1682 a 1690, ale jeho založení sahá patrně až do 16. století. Zřejmě se jedná o druhé nejstarší místo posledního odpočinku v Ostravě. Zatímco vizitace z roku 1682 uvádí, že hřbitov je určen pro nekřtěňátka, a zápis inventáře farního kostela z roku 1804 zase zmiňuje, že jsou zde ukládání cizinci, paleta zde pochovaných lidí byla širší. Pohřbíváni zde byli jinověrci, sebevrahové, chudí či zcela nemajetní. Naposledy zde byla pohřbena sebevražedkyně Beata Nawrat dne 24. 3. 1859. Hřbitov zcela zaniká následující rok. Dnes je na jeho místě parkoviště.
Plán s vyznačením polohy hřbitova u sv. Marka. Archiv města Ostravy, fond Farní úřad Moravská Ostrava, i. č. 309, karton 3.
Marianin hrob byl částečně zničen ještě před výkopovými pracemi v roce 2007 a tedy i před zahájením archeologického výzkumu. Krátké video Vás seznámí s místem ženina posledního odpočinku.
Jak písemné tak archeologické prameny dokládají, že Mariana byla pochována v rakvi. Více podrobností o pohřební schránce přináší připravené video. S milodary, tedy křížkem a křížem Vás seznámí podkapitoly na straně.
Dřevo se při odebírání rozpadlo.
Korpus vyroben odlitím do formy
Dochován je štítek s nápisem INRI (Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum), tělo Spasitele (pravá noha překrývá levou, což má naznačovat vítězství dobra nad zlem) a lebka s hnáty (může symbolizovat prvotní Adamův hřích smytý Kristovou krví, anebo memento mori - připomínku smrti).
Rozměry: kříž 184 x 91 mm, tělo = 72 x 29 mm, štítek = 30 x 15 mm, lebka = 13 x 13 mm.
Latinský kříž s jetelovitým zakončením ramen.
Vyrobeno odlitím do formy.
Tento typ křížků byl rozšířen již od 17. století a na hřbitově u kaple sv. Lukáše se objevuje relativně často.
Rozměry: výška = 53 mm, šíře = 32 mm, drátěné očko = 11 x 6 mm.
Doba, v níž Mariana zemřela, měla svá specifika i v pohřební sféře.
Díky nařízení císaře Josefa II. o pohřbívání do běžné řady je možné usuzovat, že hrobníci ukládali zemřelé do řady podle určitého systému. Nejspíše tak, že kopali hroby vedle sebe dle aktuální potřeby – jeden vedle druhého. Na základě tohoto předpokladu byly srovnány matriční záznamy s výsledky antropologického šetření ostatních dochovaných skeletů. Studii si lze prohlédnout v rámci výstavy.
Je třeba předeslat, že při výběru zemřelých z matričních záznamů byly vyřazeny veškeré zesnulé děti, neboť ty se jednak v místech okolo Marianina hrobu nenacházely, a dále je z písemných pramenů známo, že nedospělí byli pohřbíváni na jiném vyhrazeném prostoru.
V rámci výstavy jsou prezentováni nebožtíci pochováni po Marianině levé ruce, u nichž je pravděpodobnost identifikování nejvyšší.
https://www.academia.edu/49031341/Mo%C5%BEnosti_identifikace_hrob%C5%AF_z_archeologick%C3%A9ho_v%C3%BDzkumu_na_Puchmajerov%C4%9B_ulici_The_possiblility_of_identifying_graves_found_by_an_archaeological_survey_at_Puchmajerova_Street_in_Ostrava_
V rámci archeologického výzkumu a návazného antropologického šetření bylo na kosterních ostatcích lidí pohřbených u kaple sv. Lukáše určeno několik patologických změn na kostech. Zde je uveden jejich přehled.
Ankylóza (patologický srůst kloubních ploch) karpometakarpálních kloubů ruky skeletu muže staršího 40 let. Příčinou mohla být např. infekční artritida, revmatoidní artritida či zranění. Zemřelý byl pohřben v rámci pravidelné řady zřejmě někdy v 1. polovině 19. století.
Při rekonstrukci obličejové partie lebky muže, která nepocházela z hrobové situace, tj. byla nalezena samostatně bez spodní čelisti a postkraniálního skeletu, zjistila Mgr. Pavla Zedníková Malá Ph.D. výraznou asymetrii v partii nosu. Mužova pravá nosní kost byla zlomena ale i když se následně zahojila, došlo k vybočení hřbetu nosu směrem doprava. To doživotně změnilo i mužovu tvář.
Fragment horní čelisti se zuby postiženými hypoplázií zubní skloviny ve formě tzv. hypoplastických proužků. Příčinou může být metabolický stres v době růstu zubu (deficit důležitých složek potravy, nevyvážená potrava, nadměrný příjem škodlivých látek) nebo závažnější nutriční či infekční onemocněním v dětství. Tyto faktory způsobují pozastavení růstu zubní skloviny projevující se vznikem proužků tenčí vrstvy skloviny na povrchu zubu. Hypolázie zubní skloviny je tak indikátorem působení některých stresových faktorů v době růstu.
Horní čelist byla nalezena v hrobě dospělého, spíše staršího člověka s těžko určitelným pohlavím (mírně pravděpodobnější je žena). Na základě analýzy matričních záznamů by mohl hrob patřit Terezii Sýkorové. Více o tom viz podkapitola Sousedé, respektive video v odkazu.
Patologické změny na tibii dospělého muže. Nahoře: Výrazně zbytnělá holenní kost. Příčinou může být dlouhotrvající specifický nebo nespecifický zánět (např. osteitis deformans čili Pagetova choroba nebo osteomyelitis scleroticans Garré). Dole: Druhostranná zdravá holenní kost téhož jedince.
Na kostře muže staršího 25 let jsou patrné stopy zhojených fraktur a patologických osifikací minimálně na 5-6 žebrech (z pravé i levé strany). Zřejmě se jedná o následek vícečetného zranění hrudníku v průběhu života, které nevedlo k bezprostřední smrti.
Nahoře: Zhojená fraktura žebra.
Dole: Žebro s kostěným výrůstkem (osifikovaný vaz nebo sval).
U kaple sv. Lukáše byl pohřben čeledín František Tyrala. Na konci ůnora roku 1834 jej rozmačkal povoz naložený dřevem. Podobný úraz mohl utrpět i muž z vyhodnocovaného hrobu, jeho zlomeniny se ovšem zahojily .
O Marianině životě a okolnostech úmrtí se dozvídáme především z písemných pramenů. Jiný informační potenciál mají prameny hmotné, získané archeologickým výzkumem. S ohledem na téma výstavy pak především samotné ženiny ostatky, následně detailně prozkoumané antropologem.
Hlavní zdroj informací přínašejí matriční záznamy, ale důležité jsou rovněž mapové podklady či informace z jiných úředních dokumentů. V případě Mariany Máchové např. pozůstalostního spisu.
Po Marianině smrti bylo na magistrátu města Ostravy vedeno pozůstalostní řízení. Jeho průběh dokumentuje pozůstalostní spis a jeho v rámci vznikla u soudu na radnici dne 30. 12. 1837 obsavovací relace. Tato úřední zpráva o úmrtí jako první (a jediná) uvádí, že Mariana spáchala sebevraždu.
Odkaz na digitální badatelnu Archivu města Ostravy, kde si je možné spis prohlédnout:
https://badatelna.ostrava.cz/vademecum/permalink?xid=CA4F62ACA15311E9B75C000C29D8B843&scan=4a98547b34824eafa112d1e71bec0685
Zde se lze seznámit se základními informacemi o matričních záznamech a v části Něco navíc se podívat na video, jak v těchto dokumentech vyhledávat.
Podstatné informace o lidech žijících v minulosti a jejich životním prostředí přinášejí archeologické výzkumy. Ačkoliv se na první pohled mohou zdát prvořadé předměty, které se exkavací získají, častěji jsou pro poznání daleko přínosnější nálezové situace, v nichž je artefakt objevem. V případě výzkumu na Puchmajerově ulici patří mezi klíčová zjištění jednak to, že Marianin hrob byl součástí řady dalších hrobových celků a dále to, že tato řada porušuje jiné kosterní ostatky. Neboli řada hrobů s Marianou patří mezi nejmladší horizont pohřbívání na hřbitově. Archeologie dokáže mnohem lépe interpretovat nálezovou situaci, pokud je možné spolupracovat s dalšími historickými a přírodovědnými vědními obory, což dokazuje i identifikace dívčina hrobu.
Archeologické prameny bývají ohroženy především stavební činností, a proto v dnešní době probíhá nejvíce výzkumů právě v souvislosti se stavbami. Aby bylo možné nálezovou situaci a předměty či vzorky z ní získané co nejlépe vyhodnotit a zachovat pro budoucnost, je důležitá podrobná dokumentace a prostorové zaměření.
Ukázka porušování starších hrobů mladšími.
Při provádění archeologického průzkumu je důležitá dokumentace. Ta má za úkol zaznamenat nálezovou situaci a zprostředkovat ji i badatelům, kteří výzkumu účastni nebyli. Kromě písemných záznamů je podstatný i záznam vizuální – fotografie, video, kresebný plán nebo i sken. Zde je uveden výběr původní kresebné a fotografické dokumentace k hrobu, který by měl náležet Marianě Máchové. Originální dokumentace je uložena na archeologickém pracovišti Národního památkového ústavu, ú.o.p. Ostrava.
Kosterní ostatky člověka zkoumá antropolog. V případě Mariany Máchové bylo jeho určení klíčové pro ženinu identifikaci.
V této části se lze dozvědět, jak hledat v matrikách křestních, úmrtních a oddacích a také si zkusit vypracovat badatelský deník.
Pokud vás zajímá, jak využít matriky pro hledání vlastních příbuzných, můžete se podívat na zde připravené video. Dále jsou v připojených "obláčcích" uvedeny odkazy na webové stránky jednotlivých českých archivů, které umožňují studovat matriky online, a návodová videa pro čtení kurentu z YouTube kanálu "Dějiny".
Pro správné čtení nejen matričních záznamů je dobré si osvojit písmo, kterým se tehdy převážně psalo, tedy kurent. Správné přečtení je klíčové k porozumění celého textu. Na jednotlivá písmena se lze podívat v přiloženém obrazovém souboru (dostupné taky zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kurent )
a pro seznámení lze zhlédnout video z YouTube kanálu "Dějiny"
( https://www.youtube.com/c/D%C4%9Bjiny/videos ),
na něž je odkaz i zde.
Video z dílny "Dějiny" o čtení kurentu, v popisku pod videem na YouTube kanálu nelzenete další odkazy na videa věnovaná německé novogotické kurzívě.
Státní oblastní archiv v Třeboni: https://digi.ceskearchivy.cz/Uvod
Státní oblastní archiv v Litoměřicích: http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/
Sbírka matrik západních Čech: https://www.portafontium.eu/contents/register
Státní oblastní archiv v Praze: https://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?2
Archiv hlavního města Prahy: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/
Státní oblastní archiv v Zámrsku: https://stare.vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/
Moravský zemský archiv v Brně: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/hledani_obec
Zemský archiv v Opavě: https://www.archives.cz/web/digitalni_archiv/
Židovské matriky (Národní archiv): https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=f86bf41ed11ae5f01740720eed9e0dbb
Celkově: http://www.genealogie.cz/aktivity/digitalizace/
List si lze v pdf formátu stáhnout zde:
https://www.academia.edu/60649804/D%C3%ADvka_jm%C3%A9nem_Mariana_6_
List si lze v pdf formátu stáhnout zde:
https://www.academia.edu/68790111/M%C3%8DSTA_A_STAVBY_Z_V%C3%9DSTAVY
List si lze v pdf formátu stáhnout zde:
https://www.academia.edu/68789905/Historicka_povolani_5
List si lze v pdf formátu stáhnout zde:
https://www.academia.edu/68790158/Rodokmen_3_
List si lze v pdf formátu stáhnout zde:
https://www.academia.edu/68786803/Co_m%C4%9B_ve_v%C3%BDstav%C4%9B_zaujalo_2_
Pracovní listy vytvořila:
Mgr. Hana Kölblová
Děkujeme Vám za návštěvu. Pokud se Vám naše výstava líbila, sledujte (odebírejte) náš YouTube a Facebookový kanál, případně Vás rádi uvítáme v expozici a na výstavách Ostravského muzea na Masarykově náměstí.
Tištěné studie dostupné on line:
Mariana Máchová a její rodinné zázemí
https://www.academia.edu/38126664/Mar...
Traces of dissection on Human Skeletal Remains of the First Half of 19th Century from Ostrava, Czech Republic.
https://www.academia.edu/31677598/Tra...
Tištěné publikace nedostupné on line:
Příběh zapomenutého hřbitova
https://www.databazeknih.cz/knihy/pribeh-zapomenuteho-hrbitova-265652
Rozhlasové vysílání:
https://ostrava.rozhlas.cz/archeologove-zrekonstruovali-davny-pribeh-ostravske-divky-marianny-odhalili-8454108
V této části si můžete prohlédnout seznam výběru použité literatury a zdroje obrazových příloh použité v jednotlivých videích z kanálu Ostravského muzea.
Dlouhý J. Návštěvy a pobyty panovníků v Ostravě do roku 1918. In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 20, 2001, s. 60-82
Králíková M. Pohřební ritus 16.-18. století na území střední Evropy. Panoráma antropologie 35. Brno 2007.
Kroček M. Osudy a podoba měšťanských domů ve staré Ostravě II (pokračování). In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 23, 2007, s. 545-571.
Moravcová I. - Moravec Z. - Novotná J. - Živný M. Mariana Máchová (1817-1837) a její rodinné zázemí. In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 29, 2015, s. 272-292.
Moravec Z. - Moravcová I. Hřbitovy Moravské Ostravy do roku 1785. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 30, 2016, s. 198-218.
Moravec Z. - Moravcová I. - Živný M. - Zedníková Malá P.. Příběh zapomenutého hřbitova. Ostrava 2014.
Moravec Z. - Novotná J. - Živný M. Možnosti identifikace hrobů z archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici.In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 34, 2020, s. 183-201.
Myška M. - Zářický A. (eds.): Člověk v Ostravě v XIX. století. Ostrava 2007.
Przybylová B. a kol. Ostrava. Historie/kultura/lidé. Dějiny moravských a slezských měst. Praha 2013.
Sejbal J. Základy peněžního vývoje. Brno 1997.
Zíbrt Č. Vysejpací rakve z doby Josefa II. Český lid 16, 1907, s. 89.
Ilustrační snímek představuje určité logo výstavy. Dle návrhu autora upravila a sesadila Mgr. Pavla Zedníková Malá Ph.D.
Obrázek nemá zobrazovat obličej Mariany Máchové, ale vizuálně vyjadřuje podstatu expozice. Anonymní skelet dostal jméno a tím i příběh a přeneseně i tvář.
Zdroje obrazových příloh jsou uvedeny dle videí, která byla vytvořena přímo pro výstavu Dívka jménem Mariana (tato videa mají jednotné intro). Zdroje jsou uvedeny postupně, jak jsou přehrávány v jednotlivých snímcích. V případě jejich opakování jen jednou v místech, kde jsou použity poprvé.
Pohled na Moravskou Ostravu, veduta z roku 1728. Uloženo Archiv města Brna. V 3 Knihovna Mitrovského 1400-1900 (1956), sbírka vedut D. J. I. Hoffera, sign. A 260, č. 23/67. Převzato z: Moravec Z. et. al. Příběh zapomenutého hřbitova, Ostrava 2014, s. 14.
Fotografie radniční fronty domů na Masarykově náměstí v Ostravě, datováno do 1859, ale pravděpodobně z doby okolo roku 1870. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-97-1/1
Fotografie značky řeznického cechu v kostele sv. Václava, autor Z. Moravec.
Fotografie radniční fronty domů na Masarykově náměstí v Ostravě, datováno okolo 1880, Ostravské muzeum, fotoarchiv
Ilustrační snímek. Johann Dallinger von Dalling (1741/1806), Korunovační průvod ve Frankfurtu během korunovace Josefa II. na císaře Svaté říše římské, 1766/1767. Převzato z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johann_Dallinger_von_Dalling_-_Entrance_of_the_Emperor_Franz_I._Stephan_and_his_son_Joseph_(II.)_into_Frankfurt_on_March_29,_1764_-_Google_Art_Project.jpg
pod licencí CC0.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1
Rámcový rodokmen rodiny Máchových, na podkladě práce Mgr. J. Novotné vypracoval Z. Moravec. Rodokmen publikován v: https://www.academia.edu/38126664/Mariana_M%C3%A1chov%C3%A1_1817_1837_a_jej%C3%AD_rodinn%C3%A9_z%C3%A1zem%C3%AD_Ostrava_P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky_k_d%C4%9Bjin%C3%A1m_a_sou%C4%8Dasnosti_Ostravy_a_Ostravska_29_2015_s_272_292
Rámcový rodokmen rodiny Máchových, na podkladě práce Mgr. J. Novotné vypracoval Z. Moravec. Rodokmen publikován v: https://www.academia.edu/38126664/Mariana_M%C3%A1chov%C3%A1_1817_1837_a_jej%C3%AD_rodinn%C3%A9_z%C3%A1zem%C3%AD_Ostrava_P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky_k_d%C4%9Bjin%C3%A1m_a_sou%C4%8Dasnosti_Ostravy_a_Ostravska_29_2015_s_272_292
Záznam z roku 1817. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, křestní matrika, sign. MO I 5, i. č. 1805.
Pečeť Jana Máchy, r. 1830, Archiv města Ostravy.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1
Fotografie radniční fronty domů na Masarykově náměstí v Ostravě, datováno do 1859, ale pravděpodobně z doby okolo roku 1870. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-97-1/31.
Kostel sv. Václava, fotografie z roku 1905. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-68-1/25. Upravil Z. Moravec (vyměněná obloha).
Prostor mezi kostelem sv. Václava a budovou farní školy. 1920. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-68-1/28.
Olomouc, Horní náměstí s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice.
Fotografie převzata z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olomouc-Horn%C3%AD_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD.JPG
Volné dílo
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Rámcový rodokmen rodiny Máchových, na podkladě práce Mgr. J. Novotné vypracoval Z. Moravec. Rodokmen publikován v: https://www.academia.edu/38126664/Mariana_M%C3%A1chov%C3%A1_1817_1837_a_jej%C3%AD_rodinn%C3%A9_z%C3%A1zem%C3%AD_Ostrava_P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky_k_d%C4%9Bjin%C3%A1m_a_sou%C4%8Dasnosti_Ostravy_a_Ostravska_29_2015_s_272_292
Prostor mezi kostelem sv. Václava a budovou farní školy. okolo roku 1920. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-68-1/29.
Pohled na Opavu z roku 1835. Autor: Satke J. litograf. Zemský archiv v Opavě. Slezský stavovský archiv, i. č. a2649.
Pohled na Olomouc z roku 1842, autor předlohy: Würbs C.
Zemský archiv v Opavě, Sbirka obrazoveho a fotografického materiálu Statniho okresniho archivu Olomouc, i. č. 4, sig. I 7.
Výřez z obrazu, na němž je zpodobněn kapitulní děkan František Xaver Löffler. Ostravské muzeum, podsbírka malba.
Pohled na Olomouc, 18. století, autor předlohy: Werner B. F.
Zemský archiv v Opavě, Sbirka obrazoveho a fotografického materiálu Statniho okresniho archivu Olomouc, i. č. 21, sig. I 26.
Podpis profesora Jana Máchy. Pozůstalostní spis Mariany Máchové. Invertováno. Archiv města Ostravy. fond Archiv města Moravské Ostravy, stará registratura, kart. č. 287, katalog č. 4329.
Ilustrační snímek. Pohled na stránku z pamětní knihy. Archiv města Ostravy. Farní úřad Moravská Ostrava, i. č. 6a.
Ilustrační snímek. Leopold Radda, obraz. Římskokatolická farnost Uherské Hradiště, foto PhDr. Vladimír Maňas Ph.D.
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Fotografie z Masarykova náměstí směrem ke kostelu sv. Václava, 1885. Ostravské muzeum, fotoarchiv
Mapa části toku Odry. Na výřezu pohled na Moravskou Ostravu, rok 1669, Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc.
Pohled na Moravskou Ostravu, veduta z roku 1728. Uloženo Archiv města Brna. V 3 Knihovna Mitrovského 1400-1900 (1956), sbírka vedut D. J. I. Hoffera, sign. A 260, č. 23/67. Převzato z: Moravec Z. et. al. Příběh zapomenutého hřbitova, Ostrava 2014, s. 14.
Fotografie radniční fronty domů na Masarykově náměstí v Ostravě, datováno do 1859, ale pravděpodobně z doby okolo roku 1870. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-97-1/31.
Alma redemptoris, Autograf Jiřího Zembala, 2. třetina 18. století. Moravské zemské muzeum, oddělení dějin hudby, sbírka kostela sv. Václava v Moravské Ostravě, sign. A48-378.
Josef II. malba Carl von Sales z roku 1823. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carl_von_Sales_Bildnis_Joseph_II_posthum_1823.jpg
Volné dílo
Rámcový rodokmen rodiny Máchových, na podkladě práce Mgr. J. Novotné vypracoval Z. Moravec. Rodokmen publikován v: https://www.academia.edu/38126664/Mariana_M%C3%A1chov%C3%A1_1817_1837_a_jej%C3%AD_rodinn%C3%A9_z%C3%A1zem%C3%AD_Ostrava_P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky_k_d%C4%9Bjin%C3%A1m_a_sou%C4%8Dasnosti_Ostravy_a_Ostravska_29_2015_s_272_292
Pohled na Moravskou Ostravu, malba J. Alt 1855. Ostravské muzeum, podsbírka kresba a grafika.
Plán části Moravské Ostravy, 1836, Archiv města Ostravy, i. č. 1298.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1
Malba Františka Smutného portrétuje Václava Balcárka, před rokem 1771. Ostravské muzeum, podsbírka malba, i. č. 5338.
Mapa části toku Odry, na výřezu pohled na Moravskou Ostravu, rok 1669, Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc.
Ilustrační snímek
Kurz filozofie, Paříž. závěr 14. století, Castres, bibliothèque municipale, ms. 3, f. 277r.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Philo_mediev.jpg
Volné dílo
Ilustrační snímek
Sedm svobodných umění z Hortus deliciarum (Herrad von Landsberg), okolo roku 1180. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Septem-artes-liberales_Herrad-von-Landsberg_Hortus-deliciarum_1180.jpg
Volné dílo.
Ilustrační snímek
Žáci s učitelem, pozdní 15. století, National Library of Wales, Peniarth MS 481.
Převzato z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:School,_with_Cato_and_his_translator.jpg
pod licencí CC0.
Vyobrazení Moravské Ostravy a Přívozu na mapě Těšínska, 70. léta 17. století.
Moravská Ostrava na plánu, který zachycuje trasu císařské silnice ze Zámostí do Radvanic, 70. léta 18. století. Zemský archiv v Opavě, fond Královský úřad, i. č. 1346, sign. 23_17a.
Stilus, 1. polovina 15. století. Nález z Kostelního náměstí (akce 2/98). Ostravské muzeum, archeologická podsbírka.
Nádobka s nápisem, 14. - 15. století. Nález z Kostelního náměstí (akce 2/98). Ostravské muzeum, archeologická podsbírka.
Pohled na stránku z pamětní knihy. Archiv města Ostravy.Farní úřad Moravská Ostrava, i. č. 6a.
Ostrava, Kostelní ulice, fotografie, 1904. Ostravské muzeum fotoarchiv, XVIII-64-1/16.
Ilustrační snímek
Vesnická škola, 1896. Albert Anker, malba.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anker_Die_Dorfschule_von_1848_1896.jpg
Volné dílo.
Seznam zapůjčených knih a dětí ze školy v Moravské Ostravě z roku 1826. Archiv města Ostravy.
Ostrava, fotografie dnešní Střelniční ulice, v rohovém domě bydleli Máchovi. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1
Zobrazení obrysu budovy školy, okolo přelomu 19. a 20. století.
Zemský archiv v Opavě, fond Ústřední ředitelství arcibiskupských statků Kroměříž. Konkrétní citace: Inv. č. 23485, sign. SŘ-A-1, karton 3247, Moravská Ostrava - farní kostel a fara a kaple sv. Lukáše (půdorys budov), 1907-1919.
Vlastník: Arcibiskupství Olomoucké
Pohled na Opavu z roku 1835. Autor: Satke J. litograf. Zemský archiv v Opavě. Slezský stavovský archiv, i. č. a2649.
Anneisův plán, 1779. Archiv města Ostravy. Sbírka map a plánů, sign. 1291 a 1292.
Ilustrační snímek
Pieter Bruegel starší. Mrzáci. 1568. The Yorck Project (2002) 10.000 Meisterwerke der Malerei (DVD-ROM), distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. ISBN: 3936122202.
Převzato z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pieter_Bruegel_d._%C3%84._024.jpg
Volné dílo.
První nemocnice v Moravské Ostravě na ulici Mostní. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Nejstarší lékárna na dnešním Masarykově náměstí. Převzato z: Myška M. - Zářický A. (eds.). Člověk v Ostravě v XIX století. Ostrava 2007, s. 83.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1
Úmrtní zpráva Františka Streibela. Archiv města Ostravy, fond Archiv města Moravské Ostravy, stará registratura, kart. č. 287, katalog č. 4329 - pozůstalostní spis Mariany Máchové.
Fotografie Antonína Žídka. Převzato z: Myška M. - Zářický A. (eds.). Člověk v Ostravě v XIX století. Ostrava 2007, s. 79.
Ilustrační snímek
Pacienti cholery v Juře v roce 1854, kresba Gautier A. z roku 1859.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Patients_suffering_from_cholera_in_the_Jura_during_the_1854_Wellcome_V0010489.jpg
Licence: Creative Commons Attribution 4.0 International
Mapa druhého vojenského mapování.
© 2nd Military Survey, Section No. O_5_IX, O_5_X,
Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Pohled na Moravskou Ostravu, malba J. Alt 1855. Ostravské muzeum, sbírka umělecké historie.
Lékařské nástroje. Převzato z: Myška M. - Zářický A. (eds.): Člověk v Ostravě v XIX. století. Ostrava 2007, s. 76, 78.
Návštěva nemocného, Abraham Bosse 1604-1676.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Visiting_the_Sick_MET_DP818013.jpg
Pod licencí: CC0
Očkování vlastního dítěte, Manigoud C., pozdní 19. století.
Zdroj: Credit: Wellcome Library, London - http://catalogue.wellcomelibrary.org/record=b1546000
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edward_Jenner_vaccinating_his_young_child.png
Pod licencí: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Fotografie z výstavy Příběh zapomenutého hřbitova, skelet s. j. 841 (určeno jako Mariana Máchová). Ostravské muzeum. Foto Z. Moravec.
Zub skeletu s. j. 841 (určeno jako Mariana Máchová), foto Z. Moravec.
Rámcový rodokmen rodiny Máchových, na podkladě práce Mgr. J. Novotné vypracoval Z. Moravec. Rodokmen publikován v: https://www.academia.edu/38126664/Mariana_M%C3%A1chov%C3%A1_1817_1837_a_jej%C3%AD_rodinn%C3%A9_z%C3%A1zem%C3%AD_Ostrava_P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky_k_d%C4%9Bjin%C3%A1m_a_sou%C4%8Dasnosti_Ostravy_a_Ostravska_29_2015_s_272_292
Fotografie kostela sv. Václava, 1942, Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-68-1/31.
Záznam z roku 1837. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, oddací matrika, sign. MO I 13, i. č. 1813.
Ilustrační snímek
Matka a dítě uvnitř, malba, Wilhelm Alexander Meyerheim (1815-1882).
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wilhelm_Alexander_Meyerheim_Mother_and_baby_in_an_interior.jpg
Volné dílo.
Záznam z roku 1820. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, křestní matrika, sign. MO I 5, i. č. 1805.
Ilustrační snímek
Dvě děti hrající si se psem, malba, Félicité Beaudin (1797-1879).
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two_children_playing_with_a_dog.jpg
Volné dílo.
Záznam z roku 1831. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, křestní matrika, sign. MO I 5, i. č. 1805.
Fotografie Konstantina Grünwalda. Ostravské muzeum, fotoarchiv, LXXIII-20-1-5.
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Podpis profesora Jana Máchy. Pozůstalostní spis Mariany Máchové. Archiv města Ostravy. fond Archiv města Moravské Ostravy, stará registratura, kart. č. 287, katalog č. 4329.
Interiér kostela sv. Václava v Moravské Ostravě. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-68-1/62.
Křížek z hrobu s.j. 841, Ostravské muzeum, archeologická podsbírka.
Fotografická dokumentace archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/10). Uloženo Národní památkový ústav ú. o. p. Ostrava, archeologické pracoviště.
Kresebná rekonstrukce kříže s korpusem Ježíše Krista. Kresba Z. Moravec.
Interiér kostela sv. Václava v Moravské Ostravě, 1894, Ostravské muzeum, fotoarchiv XVIII-68-1/76.
Interiér kostela sv. Václava v Moravské Ostravě, 1894, Ostravské muzeum, fotoarchiv XVIII-68-1/77.
Záznam z roku 1817. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, křestní matrika, sign. MO I 5, i. č. 1805.
Leopold Radda, obraz. Římskokatolická farnost Uherské Hradiště, foto PhDr. Vladimír Maňas Ph.D.
Seznam zapůjčených knih a dětí ze školy v Moravské Ostravě z roku 1826. Archiv města Ostravy.
Záznam z roku 1837. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, úmrtní matrika, sign. MO I 20, i. č. 1820.
Édouard Manet. Sebevražda. okolo 1877.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C3%89douard_Manet_-_Le_Suicid%C3%A9_(ca._1877).jpg
Volné dílo
Pohled na Moravskou Ostravu, veduta z roku 1728. Uloženo Archiv města Brna. V 3 Knihovna Mitrovského 1400-1900 (1956), sbírka vedut D. J. I. Hoffera, sign. A 260, č. 23/67. Převzato z: Moravec Z. et. al. Příběh zapomenutého hřbitova, Ostrava 2014, s. 14.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1.
Lebka, nestratifikovaný materiál, výzkum na Puchmajerově ulici (akce 18/07), Ostravské muzeum, archeologická podsbírka, foto V. Gřondělová
Moravská Ostrava kolem roku 1850, negativ. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-188-13.
Záznam o úmrtí a pohřbu Mariany Máchové. Úmrtní matrika. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. MO I 20, i. č. 1820,
Pozůstalostní spis Mariany Máchové. Archiv města Ostravy. fond Archiv města Moravské Ostravy, stará registratura, kart. č. 287, katalog č. 4329.
Enrique Simonet. Anatomie srdce, pitva. Malba. 1890. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Enrique_Simonet_-_La_autopsia_-_1890.jpg
Volné dílo. Upravil Z. Moravec.
Christian Krogh. Nemocná dívka. Malba, 1881. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sick-girl-christian-krohg-1881.jpg
Volné dílo.
Lahvičky. Ostravské muzeum. Foto Z. Moravec
Pravděpodobně nemocné dítě v posteli.
This file comes from Wellcome Images, a website operated by Wellcome Trust, a global charitable foundation based in the United Kingdom. Refer to Wellcome blog post (archive).Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_small_child_in_bed,_perhaps_ill._Etching._Wellcome_V0007495.jpg
Licence: Creative Commons Attribution 4.0 International
Fotografie Antonína Žídka. Převzato z: Myška M. - Zářický A. (eds.). Člověk v Ostravě v XIX století. Ostrava 2007, s. 79.
Lahvičky s arsenikem, 1851. Převzato:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arseniksyrlighet,_prov.jpg
Licence:Creative Commons Attribution 4.0 International
Lebka z hrobu s. j. 834. Ostravské muzeum, archeologická podsbírka.
Kulčiba dávivá. Autor: Brandt, Wilhelm; Gürke, M.; Köhler, F. E.; Pabst, G.; Schellenberg, G.; Vogtherr, Max.Köhler's Medizinal-Pflanzen in naturgetreuen Abbildungen mit kurz erläuterndem Texte : Atlas zur Pharmacopoea germanica, austriaca, belgica, danica, helvetica, hungarica, rossica, suecica, Neerlandica, British pharmacopoeia, zum Codex medicamentarius, sowie zur Pharmacopoeia of the United States of America. 1890.
Převzato z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:K%C3%B6hler%27s_Medizinal-Pflanzen_in_naturgetreuen_Abbildungen_mit_kurz_erl%C3%A4uterndem_Texte_(Plate_107)_(8231719867).jpg
Licence: Creative Commons Attribution 2.0 Generic
Lebka z hrobu s. j. 834. Ostravské muzeum, archeologická podsbírka.
Opis úmrtní matriky, Moravská Ostrava. Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc. Sbírka opisů matrik, karton 7099, 7100.
Lidé umírající na mor v roce 1532, dřevořez.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Woodcut_of_dying_plague_patients_from_1532.jpg
Volné dílo
Fotografická dokumentace archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Uloženo Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava, archeologické pracoviště.
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Pohled na Ostravu z Landeka, litografie, E. W. Knippel 1852-1855, Ostravské muzeum, sbírka umělecké historie.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1.
Fotografická dokumentace archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Uloženo Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava, archeologické pracoviště.
Upravená plánová dokumentace k archeologickému výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Originály plánové dokumentace uloženy na archeologickém pracovišti Národního památkového ústavu, ú. o. p. Ostrava. Upravil Z. Moravec.
Křížek z hrobu s.j. 841, Ostravské muzeum, archeologická podsbírka.
Diebold Schielling mladší, Ordál Hansse Spiesse, 1513.
Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bahrprobe_(Hans_Spiess).jpg
Volné dílo
Fotografická dokumentace archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Uloženo Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava, archeologické pracoviště.
Čeněk Zíbrt. Vysejpací rakve z doby Josefa II. Český lid 16, 1907, s. 89.
Bankovka o hodnotě 5 guldenů (zlatých), z roku 1825. Ostravské muzeum, numismatická podsbírka, i. č. 1730. Foto Z. Moravec.
Fotografie rakve z hrobu s. j. 841 (identifikováno jako Mariana Máchová). Ostravské muzeum, podsbírka archeologie, foto Z. Moravec.
Ilustrační snímek
Constantin Meunier - pohřeb v uhelném dole, žehnání rakví, 1879. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Funeral_in_a_Coal_Mine_-_Blessing_of_the_Coffins.jpg
Volné dílo
Fotografie kaple sv. Lukáše, patrně nedlouho před její likvidací v roce 1894. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Ilustrační snímek: Fotografie Volynští němci, okolo 1930. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Beerdigung_Kolonist_Wolhynien.jpg
Volné dílo
Výřez z obrazu, ne němž je zpodobněn kapitulní děkan František Xaver Löffler. Ostravské muzeum, sbírka malba.
Ilustrační snímek: Pohřeb Anny České, okolo 1483. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anna_pohreb.jpg
Volné dílo
Ilustrační snímek: William P. Chappel: Průvod při pohřbu dítěte, malba, 1870. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Infant_Funeral_Procession_MET_DP-1427-015.jpg
Licence CC0
Fotografie z Masarykova náměstí směrem ke kostelu sv. Václava, 1885. Ostravské muzeum, fotoarchiv.
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1.
François Clouet: Truchlící skotská královna Marie. okolo 1560. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mary_Queen_of_Scots_in_mourning.jpg
Volné dílo
Moritz Daniel Oppelheim. Císař Josef II. 1840. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaisersaal_Frankfurt_am_Main,_Nr._50_-_Joseph_II.,_(Moritz_Daniel_Oppenheim).png
Volné dílo
Čeněk Zíbrt. Vysejpací rakve z doby Josefa II. Český lid 16, 1907, s. 87.
Hřbitov v Ostravě Zábřehu, foto Lukáš Mižoch. Převzato z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ostrava,_Z%C3%A1b%C5%99eh,_h%C5%99bitov,_duben_2012,_1.jpg
licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko
Negativ fotografie, pohled na Ostravu, 19. století. Ostravské muzeum, fotoarchiv, XVIII-188-5.
Pohled na stránky z pamětní knihy. Archiv města Ostravy. Farní úřad Moravská Ostrava, i. č. 6a.
Pozůstalostní spis Mariany Máchové. Archiv města Ostravy. fond Archiv města Moravské Ostravy, stará registratura, kart. č. 287, katalog č. 4329.
Fotografická a plánová dokumentace archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Uloženo Národní památkový ústav ú. o. p. Ostrava, archeologické pracoviště.
Záznam z roku 1838. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik, úmrtní matrika, sign. MO I 20, i. č. 1820.
Fotografie horní čelisti skeletu s. j. 831. Ostravské muzeum, foto V. Gřondělová.
Pohled na Ostravu, 1880, Ostravské muzeum, fotoarchiv
Bitva u Rossbachu, neznámý autor. okolo r. 1757, Museum im Schloss Neu-Augustusburg, Weißenfels, V-2173 K 2. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schlacht_bei_Ro%C3%9Fbach.jpg
Volné dílo.
Fotografická dokumentace archeologického výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Uloženo Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava, archeologické pracoviště.
Upravená plánová dokumentace k archeologickému výzkumu na Puchmajerově ulici (akce 18/07). Originály plánové dokumentace uloženy na archeologickém pracovišti Národního památkového ústavu, ú. o. p. Ostrava. Upravil Z. Moravec.
Fotografie části skeletu s. j. 841 (určeno jako Mariana Máchová), Ostravské muzeum (foto V. Gřondělová a Z. Moravec).
Fotografie z výstavy Příběh zapomenutého hřbitova, skelet s. j. 841 (určeno jako Mariana Máchová). Ostravské muzeum. Foto Z. Moravec.
Úvodní strana nejstarší dochované úmrtní matriky z Moravské Ostravy. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, MO I 18, inv. č. 1818.
Leopold Radda, obraz. Římskokatolická farnost Uherské Hradiště, foto PhDr. Vladimír Maňas Ph.D.
Úvodní strana matriky z Razové z r. 1571. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, Br IX 10, inv. č. 581.
Matriční záznamy z Montarcher 1469-1582. Uloženo: Archives départementales de la Loire. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Registre_paroissial_de_Montarcher_1469-1582_AD42.jpg
Licence CC0
Johann Lucas Kracker. Tridentský koncil, malba 1778. Library of the College, Eger. Web Gallery of Art. Převzato z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Johann_Lucas_Kracker_-_The_Council_in_Trident_(detail)_-_WGA12270.jpg
Volné dílo.
Pohlednice Jáchymova, 1907. Volné dílo.Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:J%C3%A1chymov_1907.jpg
Záznamy v matrice z Razové z r. 1571. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. Br IX 10, inv. č. 581.
Záznamy v matrice z Kobeřic a Štěpánkovic 1706-1765. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, H IX 1, inv. č. 2627.
Císařovna Marie Terezie, malba cca mezi 1750-1765. Převzato z:
https://www.wikidata.org/wiki/File:Anonymous_-_Kaiserin_Maria_Theresia_-_6181_-_%C3%96sterreichische_Galerie_Belvedere.jpg
Licence: Attribution-Share Alike 4.0 International
Císař Josef II., malba, 18. století. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaiser_Joseph_II_(%C3%96sterreich_18_Jh).jpg
Volné dílo
Úmrtní matrika z let 1784-1822, Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. MO I 19, inv. č. 1819.
Toleranční patent Josefa II. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Toleranzpatent_p1.jpg
Volné dílo
Titulní list a pagina 1 evangelické křestní matriky. Vsetín evangelický f. ú. Dolní sbor. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. ČV XII 1, inv. č. 3745.
Fotografie blíže neurčených novomanželů, soukromý fotoarchiv.
Titulní list civilní matriky. Olomouc. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. CV XV - A I 3, inv. č. 11 294.
Matrika křestní a oddací. Moravská Ostrava a přifařené obce. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. MO I 1, inv. č. 1801
Opis úmrtní matriky, Moravská Ostrava. Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc. Sbírka opisů matrik, karton 7099, 7100.
České okresy a kraje k roku 1960. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Cesk%C3%A9_okresy_1960.png
Volné dílo.Barevně upravil Z. Moravec.
Stránky z katolických matrik křestních, oddacích a úmrtních. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. VM-VIII-24, MO I 20, MO I 5, MO I 19, MO I 2, MO I 12, MO I 18, MO I 13, MO I 18, MO I 40a, inv. č. 10140, 1820, 1805, 1819, 1802, 1812, 1818, 1813, 1818, 1841,
Vlastní snímky (budova Zemského archivu v Opavě, hřbitov, dokumenty, snímky a videosekvence obrazovky,
Staré školní vysvědčení z roku 1927 z Kielu:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c5/Zeugnisheft_Volksschule_Kiel_1927.JPG
licence CC0
Titulní list a pagina 1 evangelické křestní matriky. Vsetín evangelický f. ú. Dolní sbor. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. ČV XII 1, inv. č. 3745.
Titulní list civilní matriky. Olomouc. Zemský archiv v Opavě, Sbírka matrik Severomoravského kraje, sign. CV XV - A I 3, inv. č. 11 294.
Sčítací operát z obce Moravská Ostrava z roku 1890, dům č. 10. Zemský archiv v Opavě. Fond Okresní úřad Místek, i. č. 1039.
Urbář obce Lukavec náležející klášteru Augustiniánů kanovníků ve Fulneku s přiloženým dodatkem, 1770, titulní strana. Fond Augustiniáni kapucíni Fulnek, Zemský archiv v Opavě. i. č. 161.
Abeceda novogotické kurzívy, kurentu. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Deutsche_Kurrentschrift.svg
Volné dílo.
Fotografie současného vstupu do kostela sv. Václava, 1942, Fotoarchiv Ostravské muzeum, XVIII-68-1-56.
Ilustrační snímek: Křest sv. Augustina, 1549, Cathédrale Saint Pierre et Saint Paul de Troyes.
Převzato z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Bapt%C3%AAme_Cath%C3%A9drale_de_Troyes_290308.jpg
Volné dílo.
Ilustrační snímek
M. D. Oppenheim, svatba, 1866. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moritz_Daniel_Oppenheim_-_The_Wedding_(Die_Trauung)_-_Google_Art_Project.jpg
Volné dílo.
Ilustrační snímek
Constantin Meunier - pohřeb v uhelném dole, žehnání rakví, 1879. Převzato z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Funeral_in_a_Coal_Mine_-_Blessing_of_the_Coffins.jpg
Volné dílo
Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1.
Budyšín po roce 1620, Matyáš Merian, 1646-1674. Převzato z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bautzen-nach1620-Merian.jpg
Volné dílo.
Arcibiskupství olomoucké (svolení se zveřejněním obrazového materiálu)
Archiv města Ostravy (poskytnutí obrazového materiálu a svolení se zveřejněním)
Moravské zemské muzeum (poskytnutí obrazového materiálu a svolení se zveřejněním)
Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava (poskytnutí dokumentace k archeologickému výzkumu na Puchmajerově ulici a svolení se zveřejněním)
Národní ústav duševního zdraví (konzultace)
Římskokatolická farnost Hulín (svolení se zveřejněním obrazového materiálu)
Zemský archiv v Opavě (poskytnutí obrazového materiálu a svolení se zveřejněním)
NEWTON Technologies, a. s. (spolupráce na titulkování videí)
především PhDr. Ireně Moravcové za propůjčení hlasu videím, doplňování a korekturu textů, konzultace, pomoc při dohledávání v archiváliích v rámci digitální badatelny Zemského archivu v Opavě, a mnoho dalšího,
za možnost tuto výstavu připravit a celkovou podporu ředitelce Ostravského muzea RNDr. Jiřině Kábrtové.
Dále bych rád poděkoval:
Mgr. Alexandru Kasalovi (konzultace)
Mgr. Štěpánu Kohoutovi (upozornění na účinky strychninu)
Mgr. Vladimíru Maňasovi Ph.D. (poskytnutí obrazového materiálu a svolení se zveřejněním).
PhDr. Karlu Müllerovi (svolení s užíváním obrazového materiálu)
Mgr. Vítu Němci Ph.D. (vyřízení svolení ohledně použití obrazového materiálu)
Mgr. Jaroslavě Novotné (konzultace, pomoc při vyhledávání v archivních dokumentech)
Mgr. Pavle Zedníkové Malé Ph.D. (rekonstrukce obličeje, konzultace)
RNDr. Michalovi Živnému (konzultace a úprava textů)
Výstava by jen těžko mohla vzniknout bez podpory a rady mých kolegů v Ostravském muzeu, děkuji: Bc. Michaele Foltýnové, Vieře Gřondělové, Mgr. Haně Kölblové, Mgr. Markétě Palowské, Bc. Romanu Berthovi.
Autor a kurátor výstavy, autor scénářů k videím a jejich tvůrce: Mgr. Zbyněk Moravec
Spolupráce:
Mluvené slovo a spoluautor textů věnovaných matrikám: PhDr. Irena Moravcová
Konzultace a úprava textů s antropologickou tématikou: RNDr. Michal Živný
Konzultace a autorka podrobného textu k zvykům o Adventu a Vánocích: Mgr. Markéta Palowská
Mnoho podstatného o Marianě a její rodině by nebylo možné dohledat bez obětavé a ochotné pomoci Mgr. Jaroslavy Novotné z Archivu města Ostravy.
Konzultace k rekonstrukci obličeje: Mgr. Pavla Zedníková Malá Ph.D.
Pracovní listy vytvořila: Mgr. Hana Kölblová