Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

Dobro/štěstí/rozkoš/slast

No description
by

V J

on 21 November 2014

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Dobro/štěstí/rozkoš/slast

Dobro/štěstí/rozkoš/slast
Aristotelés, Kant, Barthes, Žižek
"Do­konalejším pak, než účel pro něco jiného, nazýváme účel žádaný o sobě, který nikdy není žádán pro něco jiného, jako věci, žádané i o sobě i pro to jiné; a tak prostě
dokonalé jest to, co jest cílem úsilí o sobě
a nikdy pro něco jiného. Takovým cílem jest především
blaženost
; té si žádáme vždy pro ni samu a nikdy pro něco
jiného, cti však, slasti a rozumu
a veškeré před­nosti si žádáme sice i pro ně samy — neboť i kdyby z nich jinak nic nevyplývalo, žádali bychom si jich —, ale také pro blaženost, domnívajíce se, že jimi budeme blaženi. Blaženosti si však nikdo nežádá pro ony, ani vůbec pro něco jiného." (1097a30-34),
Etika Nikomachova
ataraxia - bez strachu (z bohů a smrti)
aponia - absence bolesti
Epicureismus (307př.n.l.)
Roland Barthes
Symposion:
konec polis ... útěcha v soukromí (a filosofii)
etika - společenská smlouva
Slavoj Žižek
Sublime object of ideology
(1989)
ideologie - falešné vědomí / pravé nevědomí

They know not, what they do
Enjoyment as a political factor
(1991)
rozkoš/slast ve vztahu k jednání

Enjoy your symptom
(1992)
hollywood - psychoanalýza
1. Platónova etika:
Hledání ideje (dobra, ctnosti)
negativní výměr (zpochybnování mínění jiných) (281e2-282a7)
nauka o formách/idejích
poznání (dobra) - samo vede k (dobrému) jednání
části duše:
myšlení
vůle
žádostivost (tělesnost)

části společenosti:
filosof
strážci
pracující
3. Platón etika:
spravedlnost
V dialogu Timaios podává Platón své názory na
vznik světa a kosmu
(kosmos není vesmír tak jak jej chápeme dnes, ale pouze Země a její blízké okolí, ze Země viditelné). Timaios začíná rozlišením toho, co
vždycky jest
bez jakéhokoli vznikání (ideje), a naopak toho, co vždycky
jen vzniká
a nikdy tudíž není.
Člověk, který však
touží po vědění
a myšlenkách pravdy a má na mysli věci nesmrtelné, zcela jistě
dosáhne plné míry nesmrtelnosti
.
4. Platónova etika
kosmologie, mýtus
všichni
přirozeně touží
po štěstí
štěstí
lze získat
(cestu k němu lze naučit)
štěstí je cílem nikoli vlastností (není přídavkem k něčemu)
spočvá v
harmonii duše
(uspořádání složek mysli/vůle/touhy) ... a má směřovat
od tělesného k duševnímu
ctnost
a štěstí jsou spojené (nelze mít jedno bez druhého)
rozkoš
není cílem
, ale součástí ctnostného života
Závěr
blaženost - makairia
dobro - agathos
štěstí -
eudaimonia
slast -
hedoné

εὐδαιμονία
Smrt autora (1967)
Jak lze rozpoznat záměr autora?
S/Z (Balzac)
autor - zapisovatelem (skriptorem)
ctnost/zdatnost -
aretē
praktická/etická moudrost -
phronesis
"zrození čtenáře vykoupené smrtí autora"
Rozkoš z textu (1973)
odmítnutí referenčnosti i realismu textu
rozkoš neodkazuje za text (ale do něj)
dobro - agathos
štěstí - eudaimonia - happiness
rozkoš - hedoné - pleasure - plaisir
slast - jouissance
požehnanost - makairia
čtenářské / pisatelské texty
trhlina (erotično)
"kdo kdy četl Prousta, Balzaca slovo po slovu" (rytmus knihy/abecedy)

čtenář = antihrdina žijící v kontradikci
s. 7
s. 16
„Jakmile pronesete jediné slovo o rozkoši z textu, dva bouchači vám neprodleně skočí na záda: politický bachař a psychoanalytický četník. (...) Rozkoš je umenšována, bagatelizována ve prospěch silných, vznešených hodnot:
Pravda, Smrt, Pokrok, Boj, Radost
atd. Její vítěznou soupeřkou je touha:
kdekdo mluví o touze, nikdo o rozkoši
. Na rozdíl od rozkoše má touha epistemickou důstojnost“
X imaginární (v lacanovském smyslu) slastná afirmativita.
Rozkoš, slast X touha
1953 Le Degré zéro de l'écriture (Nulový stupeň rukopisu).
1954 Michelet par lui-même (Michelet sám o sobě).
1957 Mythologies (Mytologie).
1961 Message photographique (Fotografická zpráva).
1963 Sur Racine (O Racinovi).
1964 Essais critiques (Kritické eseje).
1964 Réthorique de l'image (Rétorika obrazu).
1965 Eléments de sémiologie (Základy sémiologie).
1966 Critique et vérité (Kritika a pravda).
1967 Système de la mode (Systém módy).
1967 La morte de l’auteur (Smrt autora)
1970 S / Z (S / Z).
1970 L'Empire des signes (Říše znaků).
1971 Sade, Fourier, Loyola (Sade, Fourier, Loyola).
1972 Nouveaux essais critiques (Nové kritické eseje).
1973 Le Plaisir du texte (Rozkoš z textu).
1975 Roland Barthes par Roland Barthes (Roland Barthes o Rolandu Barthesovi).
1977 Fragments d'un discours amoureux (Fragmenty milostného diskurzu).
1978 Leçon (Lekce).
1979 Sollers écrivain (Sollers spisovatelem).
1980 La Chambre claire. Note sur la photographie (Světlá komora. Poznámky o fotografii).
„Jistě, stává se často, že reprezentace si vezme za předmět
napodobení samotnou touhu
. Avšak tato touha nikdy nevykročí z obrazu, nepřekypí z rámu; obíhá mezi postavami; adresát, jemuž je případně určena, zůstává uvnitř fikce. Každá sémiotika, uzamykající touhu do vnitřní konfigurace jednatelů příběhu (aktantů), je tudíž bez ohledu na míru svého novátorství sémiotikou reprezentace.
Reprezentace znamená toto: nic nepřečnívá, nic nevyčnívá
– z obrazu, z knihy, z filmového plátna“
„Julietta, jež mne okouzluje, je však Julietta papírová, vypravěčka, jež se stává subjektem diskursu, nikoli subjektem ‚skutečnosti‘“ (S,F,L 38).
s. 51
psaní nahlas - film
Rozkoš (plaisir) / Slast (jouissance)
studium / punctum
Království (Lars von Trier) + Nymfomanka
On the Air (David Lynch)
štěstí
spočívá ve správném uspořádání
rozkoš
- relativní
- trvalá (rozum)
štěstí
- ctnostný život
- rozkoš duševní
Tristram Shandy (Michael Winterbottom) + The Trip
Petit Quinquin (Bruno Dumont)
Sherlock (2010)
+ Dr. Who, Black Books
Dark Knight (2010)
Walker Texas Ranger (1993)
MacGyver (1985-1992)
M.A.S.H. (1972)
Tomáš Akvinský (1225-1274)
- dokonalé štěstí (beatitudo) nedosažitelné
- pouze omozené (felicitas)
štěstí jako
poznání
Boha
Akta X (1993-2002)
láska ale k beatitudo
štěstí X rozkoš
etika založená na štěstí
=eudaimonistické teorie
„Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“
Kant (1724-1804)
Kategorický imperativ:
sebezavázání se subjektu zákonem (1. směrnice)
Babylon 5 (1993-98)
Star Trek
The Original Series (1966–69)
The Animated Series (1973–74)
The Next Generation (1987–1994)
Deep Space Nine (1993–99)
Voyager (1995–2001)
Enterprise (2001–05)
Stargate (1994) film
SG-1 (1997-
Atlantis
Universe -2011)
Battlestar Galactica (1978)
(2003-09)
Fragmenty milostného diskurzu
s. 13
S/Z (1970)
text - vždy otevřen mnohosti interpretaci čtenáře
Black Mirror (2011, 2013)
Sade, Fourier, Loyola (1971)
s. 58
"O bozích věříme, že jsou to bytosti v nejvyšší míře
šťastné a blažené
; jakou činnost jim máme přisuzovati? Snad spraved­livé jednání? Nebyla by to však směšná představa o nich, jak vedou výměnný obchod a uložené věci vracejí a podobně?
(...) A tak skutečná činnost Boha, který nad vše vy­ niká
blažeností
, jest asi
činnost roz­jímavá
. Také z lidských činností největší blaho pů­sobí ta, která jest oné nejpříbuznější." (X, 7.kap)
"Můžeme se asi domnívati, že po
slasti všichni touží
, poněvadž i k žití všichni směřují; život jest jakási čin­nost a každý jest v tom a tím skutečně činný, co nej­ více miluje, jako člověk hudebně vzdělaný sluchem v písních, milovník poznání přemýšlením v naukách, a tak každý i v ostatních oborech.
Slast dovršuje a zdokonaluje činnosti a tedy i život
, k němuž všichni směřují. Důvodně tedy
směřují i k slasti
; neboť ona dovršuje každému jeho žití, kterého si žádá." (X, 6.kap)
Red Dwarf (1988-2012)
John Knoll (1987) ... Constant Dullart (2013)
Proust
Bataille
Cervantes
"Potom když si Sokrates ulehl ke stolu a pojedl on, ostatní hosté, vykonali prý úlitby a zazpívavše chvalozpěv bohu spolu s ostatními obvyklými úkony,
chystali se k pití
.
A tu prý Pausanias promluvil asi takto: Tak tedy, mužové, kterým způsobem bychom si nejlépe popili? Mně, přiznávám se, je tuze nedobře po včerejší pitce a potřebuji trochu odpočinku – myslím, že i většina z vás, neboť jste tam včera také byli – tedy uvažujte, kterým způsobem bychom nejlépe pili."
eudaimonia/štěstí/blaženost je
cílem o sobě
všichni k němu přirozeně tíhnou
stejně tak
toužíme po rozkoši
(hédoné) - ale ta je žádána spíše
kvůli celkové blaženosti
(není účelem sama o sobě)
v rozkoších máme hledat "zlatý střed"
např: zbabělost - statečnost - bezhlavost
prostopášnost -
uměřenost
- necitlivost
Eudaimonia = štěstí/blaženost
1. Aristotelés - Etika:
metoda
věda (metafyzika)
X
praktická zdatnost (etika)
rozum

mínění
("o věcech, které mohou být tak, či jinak")
velkou roli hrají okolnosti
(peníze, štěstí, zdraví, rodina, otroctví)
x Platón
etické jednání zcela nezávislé na rozkoši/štěstí
"Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek."
Riker *
Truman Show (1998)
strukturalismus / postrukturalismus
4. Aristotelova etika:
Ctnost - areté
ctnostný člověk - kdo jedná ctnostně



cnotstné jednání - jednání vykonávané ctnostným člověkem
Život a doba
soudce A. K.
2. Platónova etika
Štěstí a rozkoš
Ústava,
Faidros
Eutyfro
Zbožné je sloužit bohům, ale služba vždy směřuje k nějakému dílu - služba loďaři slouží k postavení lodi atd. K čemu tedy směřuje služba bohům?
Timáios
2. Aristotelova etika:
(dokonalý) účel = blaženost
3. Aristotelova etika:
štěstí a rozkoš
Aristotelés závěr:
Full transcript