Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Make your likes visible on Facebook?

Connect your Facebook account to Prezi and let your likes appear on your timeline.
You can change this under Settings & Account at any time.

No, thanks

Miroslav Hroch

V národním zájmu. Příprava na kurz Národy, nové mýty, identity
by

Martina Poliakova

on 22 October 2012

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Miroslav Hroch

teoretické základy Miroslav Hroch Při zkoumání fenoménu národa je třeba: Tři nezbytné znaky národa odložit předsudky nacionální i antinacionální
jevová stránka
sociální podstata komparativní zobecnění
formulovat řadu hypotéz o povaze a vnitřní struktuře požadavků a cílů Hrochova metoda 1.AJ, FJ: 18. století nation: soubor poddaných jednoho státu, spojen se státem a státností
přerod ve VFRBR: národ jako občané státu
-FJ: pospolitost státních občanů
-AJ: státní pospolitost

2.NJ, slovanské jazyky: národ spojen s etnickými, kulturními a historickými charakteristikami Sémantický problém Analýza pojmosloví vyšší stupeň intenzity komunikace směřující dovnitř skupiny ve srovnání s komunikací mimo její rámec (mohla být podmíněna jazykovou homogenitou)

jistá podoba kolektivní paměti, povědomí o společné minulosti

koncept rovnosti všech příslušníků národa jako členů občanské společnosti (na rozdíl od národa středověkého) kdo byli průkopníci a objasnit příčiny úspěchu (neúspěchu), zjistit, co požadovali často mluvíme v metaforách požadavky, národní hnutí, národní zájem formulují je ale vždy konkrétní lidé 1.AJ nation není etnická charakteristika (x ethnic group)- vzniká, když etnicita zanikne
2.NJ nebo český kontext: národ = etnická kategorie – vzniká postupně, jsou to dvě stádia vývoje jedné entity národ není věčná kategorie, ale výsledek složitého historického formování

-utvářel se jako velká sociální skupina, jejíž příslušníci jsou spojeni několika druhy vztahů a vědomím trvalé sounáležitosti

některé z nich se rodily po staletí a mají primordiální charakter
rozhodující bylo, že vztahy uvnitř skupiny byly silnější než vztahy vnější národ vlastenectví nacionalismus národní identita Historický proces formování moderního národa není predestinován
(nejde o teleologii) etapa 1: středověk, raný novověk etapa 2: 19. a 20. století cíle n. hnutí: porovnání vlastní pozice s atributy soudobých st. národů
1.překonat jazykovou inferioritu vlastním lit. jazykem a národní kulturou
2.překonat politickou nesvéprávnost příslušníků skupiny
3.odstranit podřízené soc. postavení příslušníků skupiny (boj za zrušení poddanství, spravedlivé daně..)

otázka subjektu:
-společenská základna se v průběhu procesu mění Fáze národního hnutí

Fáze B: období národní agitace
-vlastenci agitují, ale ne moc úspěšní
-vlastenci agitují a uspívají Fáze A: období učeneckého zájmu (jazyk, minulost, kultura, živ. způsob, teritorialita..), motivace osvíceneckou touhou po poznání a osvícenským patriotismem Fáze C: masové hnutí - národní hnutí získalo plnou sociální skladbu V čem se liší národ od nevládnoucí etnické skupiny? 1.Měl úplnou, téměř hierarchickou sociální strukturu

2.Příslušníci byli však zároveň pospolitostí rovnoprávných občanů a jednali tak

3.Žil na území, které mělo institucionalizovanou vnitřní správu a jeho příslušníci znali hranice tohoto území, které považovali za „svoje“

4.Užíval kodifikovaného jazykového standardu (osvojili si spisovný jazyk ve školách, vyučovací jazyk jejich mateřštinou)

5.Hlásil se k souboru vyšší kultury – specifická národní kultura

6.Osvojili si znalost společných dějin, které chápali jako dějiny jediného kolektivu – osobnosti, s níž se ztotožňovali Povaha regionálního patriotismu vůči národnímu: národ má příslušníky, region má obyvatele

příslušnost k národu se vystěhováním neruší

region je znatelně menší území než národní území

národní identita je založena na existenci svébytné kultury, regionální kultura je součástí několika národních kultur

uvnitř regionu může žít multikulturní multietnická pospolitost

národní identita je spjata s představou personifikovaného národa – regionální identita jednoznačnou personifikaci nemá

regionální patriotismus- výhody pro obyvatelstvo X národní aktivismus – pro národ
ve vztahu ke státní moci: region je dílčí území, které má blízko k periferii a reg. patriotismus s periferií opravdu počítá; národní identita chce minimalizovat periferní postavení
Full transcript