Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Vrcholný středověk

No description
by

Jiri HRDINA

on 2 November 2017

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Vrcholný středověk

Vrcholný středověk
Počátek 11. do 14. století
Časové určení
:
Následuje
pozdní středověk
- pozdní středověk představuje historické období probíhající zhruba ve 14. a 15. století.
Za konec středověku a s ním i pozdního středověku se pokládají zejména dvě události – objevení
Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492
, které zahájilo éru kolonialismu, a vystoupení Martina Luthera roku 1517, jež stálo u zrodu reformace.
Předcházel mu
raný středověk

od 5. do 11. století, někdy bývá rozlišováno ještě přechodné období od antického starověku ke středověku (4.- 8. století) od vlastního raného středověku (9.- 11. století).
Jedná se o epochu, kdy se na troskách antické římské říše a civilizace zrodila v součinnosti s barbarskými národy středověká křesťanská společnost.
Politická mapa Evropy dostala novou podobu a v základních rysech si ji udržela až do dnešních dnů. Tento přerod byl dokončen po roce 1000.
1. Demografie;
zemědělská a obchodní revoluce

Jednou z nejsilnějších sil v dějinách je demografie. Ve středověku, kdy byly hranice mezi dostatkem a nedostatkem je velmi tenké, malé inovace a události mohly mít a měly obrovské dopady na rozvoj společnosti.




Na počátku nového tisíciletí došlo k jistému
uklidnění poměrů.

Ustaly politické zmatky a časté změny, které byly typické pro období raného středověku. Skončily nájezdy Vikingů, Arabů a kočovných Maďarů.
Omezeny byly také místní války, které mezi sebou vedla šlechta uvnitř jednotlivých zemí. Venkované se už tolik nemuseli obávat vpádů a plenění a více se věnovali obdělávání polí. Podnebí bylo dlouhodobě příznivé,
výrazně se oteplilo a zimy byly jen mírné. (12. - 13. století).
Demografie (démos - lid graféin - psát, popisovat).

Věda sledující proces reprodukce lidských civilizací:
předmětem jejího studia je proces demografické reprodukce, tedy přirozený proces obnovy obyvatelstva důsledkem rození a vymírání. Procesy demografické reprodukce jsou:

úmrtnost - mortalita,
nemocnost,

porodnost - též natalita,
potratovost,
sňatečnost,
rozvodovost.
Proč středověk?
Evropané žijící mezi lety 1000 až 1300 by byli šokováni, kdyby slyšeli, že žijí ve středověku. Odkud tento výraz pochází?
Jho
nebo též
jařmo
je část postroje tažných zvířat, která přenáší tažnou sílu na pluh.
Zprvu patrně jen dřevěná tyč, upevněná jednomu zvířeti přes čelo, později různě tvarovaná, která spojuje dvě zvířata do páru. Upevňovalo se na čelo, za rohy nebo před kohoutek. První zmínky o jhu jsou z období okolo roku 4000 př. n. l.
Již od 10. století bylo postupně vytlačováno efektivnějším a pro zvířata pohodlnějším chomoutem
České slovo
chomout
(podobně jako německé Kumt nebo Kummet, polské chomąto a praslovanské chomǫtъ) pochází patrně z mongolského chomt, množné číslo chomut, takže do východní a střední Evropy přišel zřejmě z východu.
Nejstarší doklady o chomoutech pocházejí ze severní Číny ze třetího století n. l. Do Evropy přišel v 9.-10. století, rozšířil se do 12. století a nahradil zde starší jho (jařmo). Protože zejména koně netlačil ani neškrtil jako některé dřívější postroje, mohli vyvinout až pětinásobně větší tažnou sílu a kůň také táhne o polovinu rychleji než vůl.
Chomout tak umožnil podstatně hlubší orbu, což se projevilo na podstatném zvýšení zemědělského výnosu.
BRÁNY
RÁDLO
PLUH
Pěstovaly se rozmanitější plodiny – dosud všude rozšířenou pšenici začalo vytlačovat žito, které dávalo větší výnosy.
Hojně se pěstoval oves, důležité místo ve stravování vesničanů získávaly stále více luštěniny a rozmanité druhy zeleniny.
Postupně se prosazoval pokročilejší
trojpolní (trojhonný) osevní systém.
Nový systém obdělávání půdy přinesl vyšší výnosy a zajistil lidem dostatek potravy.
Nyní je už tolik neohrožovaly hladomory, jež byly následkem katastrofálních neúrod. Naživu zůstávalo více novorozeňat, jejichž úmrtnost byla přesto stále vysoká.
Lépe se stravující dospělí byli odolnější vůči epidemiím a dožívali se vyššího věku (o 5–10 let). Za tři století, od roku 1000 do roku 1300, se počet obyvatel Evropy téměř zdvojnásobil, podle odhadů vzrostl ze 42 na 73 miliónů
Velká kolonizace
Obyvatelstvo se početně rozrůstalo a dosud obdělávaná pole je nestačila uživit, neboť zvětšit jejich výnos cestou zvyšování výnosů nebylo za daných podmínek téměř možné.
Bylo proto
nezbytné získat další ornou půdu
. Hlad po půdě se stal typickým jevem nejenom u venkovského obyvatelstva, které muselo uživit více potomků a usilovalo o zlepšení existenčních podmínek, ale také u šlechty, jež toužila po zvětšení svého bohatství.
To se stalo ve 12.–13. století podnětem k osídlování a zúrodňování nových území.
Příroda začíná prohrávat........... a prohrává dodnes.
Rychle postupující kolonizace změnila ráz středověké krajiny. Dosud ji pokrývaly především hluboké hvozdy a nehostinné pustiny, jen občas narušené rozptýlenými vesnicemi s okolními polnostmi.
Nyní část lesů zmizela a byla nahrazena hustou sítí osad, jež už se příliš nelišila od dnešní podoby.


Trojpolní
systém představuje vylepšený způsob obdělávání půdy, který cca ve 13. století vytlačil tzv.
dvoupolní
systém, užívaný v
raném
středověku.
Spočíval v rozdělení obdělávané půdy na 3 části. Jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem.
Příští rok se to celé posunulo - předchozí úhor byl oset na jaře, předchozí na jaře osetá část na podzim a poslední část pole odpočívala.
1.úhor, jař, ozim
2.jař, ozim, úhor
3.ozim, úhor, jař

2. Feudalizmus
Feudalismus neboli feudální zřízení je systém
lénních vztahů
charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk. V širším smyslu se tak označuje celá tehdejší společnost nebo období.
Feudální vztah se vytváří na různých úrovních mezi svobodnými lidmi, vazalem na jedné straně a lenním pánem na druhé.
Vazal se zavazuje k
věrnosti, poslušnosti a službě
(zejména vojenské) vůči pánovi, ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění prostřednictvím léna.

Léno
bývá nejčastěji
půda
, kterou obhospodařují venkované a držitele léna živí. To také odpovídá tehdejší představě o
rozdělení společnosti
na pracující, bojující a modlící se, čili zemědělské obyvatelstvo, profesionální válečníky a příslušníky církve (
učení o trojím lidu
).

Systém lenních vztahů sahal od prostého rytíře až po vrchního lenního pána, panovníka - např. krále.
I ten se však mohl za určitých okolností dostat do lenní závislosti, jak o tom svědčí formálně vazalské postavení anglického krále vůči králi francouzskému, svému lennímu pánovi ve vztahu k rozsáhlému plantagenetovskému panství na území francouzského království.
V následné stoleté válce (1337 - 1453) mezi oběma králi se rytířský způsob boje ukázal jako již neefektivní, zejména ve velkých porážkách francouzského rytířstva anglickými lukostřelci.

Konec rytířského období
, stejně jako uzavření a rozdělení privilegované vrstvy na
nižší a vyšší
šlechtu nebo
vzestup významu měst
signalizoval konec feudalismu a postupný přechod ke stavovské společnosti.
3. První univerzity
Ve vrcholném středověku vznikly také nové vzdělávací instituce: univerzity.
Dědictví středověkých univerzit je živé i dnes.
Dalí Salvádor
Objevení Ameriky
Full transcript