Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

PRÁVNÍ KLAUZURA

No description
by

Radka Nováková

on 30 March 2015

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of PRÁVNÍ KLAUZURA

OTÁZKA 1.
Jak správně posoudíme jednání Viktora? Odůvodněte.
OTÁZKA 3.
Který soud bude příslušný k projednání a rozhodnutí věci? Odůvodněte.
OTÁZKA 4.
Předpokládejme, že Viktor bude obžalován pouze pro zavinění způsobení dopravní nehody a zranění taxikáře Prokopa. Jaké to bude mít podle našeho trestního řádu procesní důsledky?
PRÁVNÍ KLAUZURA
Radka Nováková

Zadání
Dne 1. 2. 2010 si Viktor jako řidič osobního automobilu Škoda Favorit při jízdě ulicemi města Benešova počínal tak nedbale, že
porušil pravidla silničního provozu
a
proti zákazu odbočil vlevo a současně nedal přednost protijedoucímu autu
jedoucímu v přímém směru. Tak
došlo ke srážce s vozidlem taxislužby
řízeným poškozeným Prokopem, který
utrpěl komplikovanou zlomeninu levé nohy s dobou léčení 9 týdnů
. Po příjezdu policejní hlídky pak Viktor jednoho z policistů
verbálně napadl
a nakonec jej
otevřenou dlaní třikrát uhodil do tváře
, aby policistu
odstrašil
od dalšího zásahu.
OTÁZKA 2.
Předpokládejme, že Viktor je občanem ČR. Jak bude soud postupovat při ukládání trestu? Jaký druh trestu v tomto případě může soud uložit samostatně? Odůvodněte.
OTÁZKA 5.
Poškozený Prokop uplatnil v trestním řízení řádně svůj nárok na bolestné a náhradu škody vzniklé poškozením taxíku. Může soud tyto jeho nároky v trestním řízení zamítnout? Odůvodníte.
OTÁZKA 6.
Na konci přípravného řízení státní zástupce zjistil, že obviněný Viktor byl již pro žalovaný skutek záležející ve způsobení dopravní nehody postižen rozhodnutím v přestupkovém řízení a byl mu za přestupek uložen trest – pokuta 5 000 Kč. Obhájce navrhl, aby trestní stíhání bylo v tomto směru zastaveno proto, že prý týž skutek již byl obviněný postižen a nikdo nemůže být dvakrát stíhán za týž čin. Je tento návrh obhájce důvodný? Odůvodněte.
OTÁZKA 7.
Vysvětlete, co se rozumí pod užitím analogie a jaká jsou možnosti jejího uplatnění v trestním právu hmotném a v trestním právu procesním.
souběh přečinů
těžké ublížení na zdraví podle § 147 odst. 1 odst. 2. tr. zák.
násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 a) tr. zák.
§ 122 odst. 2 b)
§ 122 odst. 2 i)
Těžkou ujmou na zdraví se rozumí ne vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou ujmou na zdraví
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
i) delší dobu trvající porucha
§ 127 odts. 1 e) tr. zák.
Úřední osobou je
e) příslušník ozbrojených sil nebo bezpečního sboru nebo strážník obecní policie
§ 14
Přečiny a zločiny
(1) Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny.
(2)
Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
(3) Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
§ 43 odst. 1 tr. zák.
(1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh většího počtu trestných činů, může soud pachateli uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let. Vedle trestu přípustného podle takového ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li trestní zákon za některý z takových trestných činů pouze trest odnětí svobody, může být úhrnným trestem jen trest odnětí svobody jako trest samostatný.
jako úhrnný trest lze samostatně uložit:


Odnětí svobody (§ 43 odst. 1 tr. zák.
Peněžitým trestem (§ 147 odst. 2 tr. zák.)
Domácí vězení (§ 60 odst. 1 tr. zák.)
Obecně prospěšné práce (§ 62 odst. 1 tr. zák.)
Věcná příslušnost
§ 16

Řízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného,
okresní soud
.
-> v tomto případě
okresní soud v Benešově
§ 18
Místní příslušnost

(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.
společné řízení (§ 20 odst. 1 tr. řádu)
oba přečiny (trest. činy) byly spáchány v Benšově
§ 2
Základní zásady trestního řízení

Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen "dohoda o vině a trestu"), které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.
??? NAPADENÍ VEŘEJNÉHO ČINITELE ???
Soud se zabývá
pouze tím, za co je Viktor obžalován!!!
(zavinění způsobení dopravní nehody a zranění taxikáře) - útokem na veřejného činitěle se tedy soud zabývat nebude
Aby byl Viktor souzen pro útok na veřejného činitele, musela by být podána nová obžaloba.
§ 2 odst. 8 tr. řádu
§ 18 odst. 1 tr. řádu
§ 16 tr. řádu
§ 43

(3)
Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena,
nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.
§ 43 odst. 3 tr. řádu
Pokud poškozený tedy dodržel dané podmínky § 43 odst. 3 tr. řádu, soud nemá právo jeho návrh zamítnout.
Zásada
ne

bis in idem

Zásadu ne bis in idem lze chápat jako jedno ze základních lidských práv, které je garantováno nejen na ústavní úrovni v jednotlivých státech, ale též na úrovni mezinárodních úmluv o lidských právech a základních svobodách. Tyto právní normy však tradičně zákaz dvojího trestního stíhání (potrestání) vztahují zpravidla pouze na rozhodnutí jednoho a téhož státu, nepřiznávají rozhodnutí učiněnému v jednom státě účinky ve státě jiném.
§ 11
Nepřípustnost trestního stíhání

(1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
g) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
§ 11 odst. 1 g) tr. řádu
ANO, návrh obhájce
je důvodný.
Analogie = myšlenkový proces, kterým se vyplňují mezery v právu. Při aplikaci práva dochází k tomu, že na právem neupravený společenský vztah se použije jiné, avšak platné právní normy či obecně platného principu.
Soud či jiný aplikační orgán nevytváří novou právní normu, ale na základě platného práva vytváří pravidlo pro daný případ.
Rozlišujeme
Analogia legis (analogie zákona) – na skutkovou podstatu zákonem neřešenou se aplikuje právní norma, která je obdobná (analogická) a se skutkovou podstatou co nejpodobnější.
Analogia juris (analogie práva) – jestliže není možné postupovat podle analogie zákona, připouští se použití obecných právních principů, které jsou v určitém právním systému vyjádřeny, či na kterých tento systém spočívá
Analogie je nepřípustná tam, kde jsou skutkové podstaty v právní normě taxativně vypočítány. Naopak je přípustná tam, kde je uveden příkladmý (demonstrativní) výklad
Analogie je typická zejména pro občanské právo.
V trestním právu se nepřipouští!!! Platí princip nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege
Nulla poena sine lege = žádný trest bez zákona
právní princip, který říká, že nelze někoho za něco trestat, pokud daný skutek není zakázán zákonem

Nullum crimen sine lege = Kde není zákon, není zločin. Žádný trestný čin bez zákona. Zásada či princip legality.
Full transcript