Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Teorie citové vazby: Základy

No description
by

Lenka Lacinová

on 25 April 2017

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Teorie citové vazby: Základy

Teorie citové vazby:
základy

John Bowlby (1907 - 1990)
Co to je raná citová vazba?
Individuální rozdíly
Rodina a dětství
Narozen v zámožné anglické rodině vyšší střední vrstvy. Otec byl lékařem královské rodiny.
John a jeho 5 sourozenců bylo vychováváno chůvou a jejich matka s nimi netrávila mnoho času.
Mateřská angažovanost a vřelost byla v té době a této sociální vrstvě vnímána jako "nebezpečné rozmazlování dítěte".
V Johnových 7 letech opouští milovaná chůva rodinu - zážitek ztráty mateřské figury.


Profesní kariéra
Ve 14 letech začal studovat na Royal Naval College v Darmouth. Měl být námořním důstojníkem. Tato perspektiva jej však nezaujala.
Opouští námořní školu a studuje na Trinity College v Cambridge – škole se silnou vědeckou tradicí.
Navštěvuje kursy biologie, zoologie, botaniky a anatomie – jeho cílem je být lékařem jako jeho otec. Končí s výborným prospěchem. Ve studiu pokračuje v oborech psychologie a filozofie.

Vznik teorie citové vazby
Po 2. světové válce prezentuje výsledky bádání a úvah o rané mateřské deprivaci.
Kniha „ Child Care and the Growth of Love“ z roku 1953 se stává bestsellerem.
Závěrem předkládá paralelu – stejně jako potřebuje dítě pro svůj fyzický růst výživu s vitamíny, emoční vývoj vyžaduje výživu v podobě mateřské lásky.

Definice
„Trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu“ (Bowlby, 1969)


Jak to "funguje"
Bowlby vnímá citovou vazbu jako systém zabudovaný do širšího zpětnovazebního mechanismu (jako termostat :-)):

Když není dítětem očekávaná blízkost pečující osoby naplněna, systém citové vazby se aktivuje; v závislosti na věku a okolnostech začne dítě plakat, volat nebo lézt. Za optimálních podmínek vyvolá takto návrat pečující osoby a jeho systém citové vazby „se vypne“.

Fáze formování citové vazby
Šťastné spojení
s Mary Ainsworthovou
Jistá citová vazba (secure)
Děti se drží v blízkosti matky, jsou si jisté a hrají si, když je přítomna.
Bývají rozrušeny,když matka odejde, ale po jejím návratu se rychle zklidňují a pokračují ve hře.
Předpokládají u pečující osoby útěchu a s důvěrou ji vyhledávají.


Vyhýbavá citová vazba (avoidant)
Děti se příliš nepřibližují k matce a nepreferují ji před cizí osobou, mohou ale protestovat, když matka odchází.
Zajímají je mnohdy více hračky…
Předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu, vyhýbají se jí.

Ambivalentní citová vazba
(ambivalent/resistent)
Děti se drží v blízkosti matky, ale mohou iniciativu z její strany odmítat, při jejím odchodu protestují.
Po návratu vykazují vůči matce známky „naštvání“.
Naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou.


Odmítá práci na privátní škole St Paul’s a místo toho pracuje rok na dvou speciálních školách.
Bedales – progresívní, koedukační internátní škola
Priory Gate – malá škola pro „nepřizpůsobivé“ nebo „obtížné“ děti.

Pro doplnění vzdělání podstupuje Bowlby výcvik v psychoanalýze.
Souhlasí s Freudovou myšlenkou, že raná zkušenost má formativní vliv na pozdější vývoj osobnosti.

Bowlby pokračuje ve svém úsilí, jehož výsledkem je jeho významná trilogie děl:
„Attachment“ (1969)
„Separation“ (1973)
„Loss“ (1980)
Prezentuje zde poznatky z psychoanalýzy, etologie a dětského vývoje a vytváří novou teorii emočního a sociálního vývoje.

„Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze…“
(Hrdy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999)

Jak ale probíhá proces vzniku vazby u Homo sapiens?
Je zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti pečující osoby...
Dítě není ale schopno od narození přibližně až do jednoho roku věku tuto osobu následovat…
dítě se rodí s vrozeným repertoárem chování a signálů (pláč, úsměv a „broukání“), který vyvolává vysoce pravděpodobnou (i když ne jistou) reakci rodiče – že zareaguje na tento signál dítěte a odpoví na něj.
zpočátku vysílá dítě tyto signály vůči všem potenciálním pečovatelům
Základní principy
Harlowovy drátěné a látkové matky
Harry F. Harlow, “Love in Infant Monkeys,” 1959

Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus
1. fáze „před vznikem citové vazby“ (asocial stage)
Od narození do cca třech měsíců věku dítěte
chování dítěte zvyšuje pravděpodobnost udržení kontaktu s pečovateli (natahování ručiček, stiskání, držení, úsměv a pláč)
vrozená schopnost k sociálnímu kontaktu (přednost lidským tvářím a hlasům)
speciální rysy, které poutají zvýšenou pozornost dospělých (například velké oči apod.)
úloha tělesného kontaktu s matkou
iniciátor udržování blízkosti je pečovatel


2. fáze „zárodky citové vazby“
(stage of indiscriminate)
Tato fáze nelze přesně časově ohraničit, poněvadž do značné míry závisí na schopnosti dítěte rozlišovat známé tváře od cizích.
Odlišení primární pečující osoby od ostatních dospělých osob je hlavním cílem tohoto období, a to především z toho důvodu, aby dítě mohlo cíleně zaměřovat své „vazbové“ chování.
Dítě se čím dál tím častěji snaží aktivně iniciovat kontakt se svými pečovateli.

„období vyhraněné citové vazby“
(clear cut attachment)
3. fáze
výrazné změny v období kolem 7. měsíce věku v oblasti motorické, rozumové a komunikační
aktivní pohyb (lezení), pomocí nějž se snaží o udržování blízkosti s pečující osobou
strach z cizince
separační protest
„cílesměrný vztah a partnerství“
(goal-corrected partnership)
4. fáze
kolem 4. roku věku po dospělost
vytvoření základů identity
změna vztahu matka - dítě
počátky autonomie
vstup do širšího sociálního světa (MŠ)
rozvoj empatie, teorie mysli
od hierarchie k reciprocitě




primární motivací dítěte je emoční jistota
matka poskytuje dítěti „jistou základnu“ pro zkoumání a poznávání světa
kvalita citové vazby ovlivňuje nejen emoční, ale i rozumový vývoj
existují individuální rozdíly v podobě citové vazby: ne jen stabilní nebo přerušený vazba, ale spíše více nebo méně jistá citová vazba
matky se liší v senzitivitě a adekvátnosti svých reakcí na potřeby dítěte, podle toho se děti cítí více či méně jistě
v 70. letech 20. stol. vytváří nástroj na měření míry jistoty v citové vazbě „The Strange Situation“


Mary Ainsworthová a její přínos
Strange Situation
Dezorganizace citové vazby
U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Mainová a Solomonová čtvrtý druh citové vazby – tzv. desorganizovaný.

Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti statním typům citové vazby).

Nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů.
Dítě je někdy stresováno samotným pečovatelem – nastává paradox, místo aby pečující osoba byla zdrojem bezpečí, stává se zdrojem stresu.
Dítě nemůže vyvinout jakoukoli fungující zvládací strategii – reaguje z toho důvodu dezorganizovaně.
Do této kategorie často spadají děti s různým druhem postižení, týrané, zneužívané…

Co dál....
Citová vazba v dospělosti
Partnerské vztahy
Základní studie C. Hazanové a P. Shavera (1987).
Použili teorii rané citové vazby na partnerské vztahy v dospělosti.
Necítím se dobře, když jsem v blízkosti druhých; je pro mne těžké jim beze zbytku důvěřovat a těžko si povolím být na nich závislý.Jsem nervózní z opravdové blízkosti a můj partner často vyžaduje mnohem víc intimity než je pro mne příjemné.

Je pro mne relativně snadné se dostat do blízkosti druhých a je pro mne příjemné spoléhat na ně a zároveň nechat je spoléhat se na mne. Nedělám si starosti s tím, že jsem k někomu připoután nebo, že je někdo se mnou v blízkém vztahu.
Mám dojem, že druzí váhají, zda chtějí být v mé blízkosti, tak jak bych chtěl já. Dělám si starosti, zda mne partner skutečně miluje nebo zda se mnou zůstane.
Toužím s milovanou osobou splynout, ale tato touha partnery odrazuje.

Procenta odpovědí ve studii Hazanové a Shavera
Díky za pozornost.
Full transcript