Loading presentation...

Present Remotely

Send the link below via email or IM

Copy

Present to your audience

Start remote presentation

  • Invited audience members will follow you as you navigate and present
  • People invited to a presentation do not need a Prezi account
  • This link expires 10 minutes after you close the presentation
  • A maximum of 30 users can follow your presentation
  • Learn more about this feature in our knowledge base article

Do you really want to delete this prezi?

Neither you, nor the coeditors you shared it with will be able to recover it again.

DeleteCancel

Sociální sítě

Sociální sítě
by

Martin Buchtik

on 8 May 2010

Comments (0)

Please log in to add your comment.

Report abuse

Transcript of Sociální sítě

Sítě a kapitál SÍTĚ Úvod a zakotvení problematiky Social network analysis Sociální kapitál Pozice v síti Rysy síťové společnosti Six degrees of separation Stanley Milgran
1967
poslal 160 dopisů
průměrný počet mezikroků 5,5
česky: Šest kroků odloučení
Stanley Milgram ALE! vrátilo se jich pouze 42 Mark Granovetter
jak lidé hledají práci
zpravidla prostřednictvím slabých vazeb
1969 -rukopis nebyl publikován
tihle ano tihle vám práci nenajdou „…z nekonečné řady důvodů, které se okamžitě vybaví na mysli“ sítě jsou velká móda

chceme být IN

„social network sites"
„social network analysis“



příběh Internet-sítě-společnost

kontext, který Internet spoluvytváří
28.4. - Jan Sládek Z čeho vycházíme? Přírodní vědy Sociální vědy koncept malých světů
obecná pravidla druhá krize modernity
transformace společnosti
rozklad hierarchických struktur Konec Marxe?! Malé světy Stovky kroků Relativně málo kroků
- přidám několik náhodných vazeb- Internet: 19 kroků sítě nejsou nic nového (viz. Řím)
ale převládadalo hierarchické uspořádání
vysoká transakční nákladnost na "provoz" sítí

v síťové společnosti jde o rychlost a nízké náklady
tedy: elektronická média

1. Flexibilita:
schopnost přizpůsobit se změně
2. Rozšiřitelnost (scalability):
schopnost zvětšovat se a zmenšovat se bez velkých nákladů.
3. Schopnost přežití:
nejsou vázány na jedno centrum
schopny přežít výpadek jednotlivých uzlů
Základní vlastnosti sítě Síťová společnost - proč až dnes? Disciplína která se zabývá sítěmi a jejich vlastnostmi.
Je dobré některé pojmy znát, abychom s nimi mohli dále pracovat (ale hlavně trochu nahlédli problematiku).
SNA má kořeny v Morenově sociometrie. Ego network Úplná topologie UZLY HRANY
nodes vazby Abychom mohli hovořit o síti, musí existovat mezi jednotlivými uzly nějaký vztah. Těmto vztahům říkáme hrany nebo vazby. Na obrázku je vztah bezrozměrný a může například vyjadřovat, že oba lidé jsou ve stejné místnosti. Je to případ nejjednodušší sítě .
Otázkou, kterou zodpovíme později, je to, co to znamená „nějaký vztah“.
RECIPROCITA / SYMETRIE Hranou můžeme vyjádřit i vzájemnou závislost nebo symetričnost vztahu, pokud k ní přidáme ještě šipky symbolizující směr závislosti. V tomto případě se může jednat o vzájemnou závislost třeba na základě znalosti nicku druhého, kdyby vedla šipka jen od a k b, znamenalo by to, že pouze A zná nick B.
V dyadickém vztahu vyjadřuje, zda je vztah opětován, což je vyjádřeno obousměrnými šipkami v diagramu. V případě toku informací ukazuje, kterým směrem proudí a v takovém případě není reciprocita nutná (vztah je nastavený asymetricky). Pokud vyjadřuje např. přátelství, zřídka kdy jsou vazby neopětovány a dochází k tlaku na obnovení symetrie, tj. jednostranné posílení vztahu nebo jeho ukončení (Facebook toto dotáhl par excellence; případně známé Karel sice chodí s Maruškou, ale ona nechodí s ním).
TRIÁDY a KLIKY Trojici se vzájemnými vazbami se přezdívá triáda. Aby se triáda stala úplnou, je podmínkou, aby byl počet vazeb plně saturován. Ale ne každá plně propojená triáda je zároveň klikou. Aby mohla uplatňovat svůj vliv, musí též být propojena se zbytkem sítě (Borgatti, Basic Social Network Concepts 2002, 49). Teprve v takovém případě se stává tzv. klikou (clique).
Ta se výrazně liší od dvojice ve vyjednávání, tvorbě koalic a jiných týmových procesech (Kilduff and Tsai 2003, 6). V klikách, narozdíl od dyád, dochází ke snížení konfliktnosti, jednak díky umenšené vyjednávací moci jednotlivce - hrozba odchodu ještě neznamená konec vzájemných vztahů, jednak protože v případě hrozícího konfliktu mlže nastoupit třetí člen jako vyjednavač, moderátor apod. (Nooteboom a Six 2003, 33).
Jak tušíme, důvod vzniku klik je vzájemná (vnímaná) blízkost, či nějaká společná vlastnost (homophily). Např. výzkum tisíců obyvatel federálních věznic (Killworth a Bernard 1997) ukázal stovky různých skupin a klik, rozdělených podle rasy, země původu a zločinu, kterého se vezni dopustili. Ve věznici našli jedinou kliku, která se vymykala – 3 vězni, spojení pevnými vazbami, kteří neměli společného téměř nic. Zatímco výzkumníci tápali nad původem kliky, všichni tři z věznice uprchli. Společný cíl je také dostatečnou motivací k vytvoření kliky (Rosen 2002, 63).
CENTRALITA UDÁVÁ DŮLEŽITOST UZLU

Počet hran
Prostřednictví
Blízkost
Vážený počet hran
Počet hran (Degree Centrality). Spočívá na myšlence, že nejdůležitější uzly mají nejvíce hran.
Prostřednictví (Betweenness). Kolikrát uzel „stojí v cestě“ všem ostatním při kalkulaci nejkratší tras. Číslo je průměrováno (Brass 1998).
Blízkost (Closeness). Jak daleko má uzel v počtu propojení k ostatním, s tím, že přímé spojení má váhu 1 a každá další hrana méně a méně.
Vážený počet hran (Eigenvector Centrality). Je podobný měření Degree centrality a přidává převažování parametrem „důležitosti“ uzlů
KOEFICIENT SHLUKOVÁNÍ UKAZUJE HUSTOTU SÍTĚ
<0;1>

počet hran/počet možných hran


tedy v příkladové síti je koef. 0,5



čím vyšší číslo, tím vyšší hustota sítě
(každý zná každého) Tato fotka není vhodná pro ilustraci hustoty sítě spočítáme podle vzorce
[n (n-1)/2] tedy pro n=5 (viz příklad) by t bylo: 5 (5-1)/2=5*4/2=10
ZDATNOST

STRUKTURÁLNÍ MEZERA

DALAJLÁMA

Zatím jsme nenarazili na vlastnost, která je vyjadřuje přitažlivostí uzlu. Mluvili jsme pouze o tom, jak a proč se lidé spojují, ale ne KE KOMU. Z vlastní zkušenosti víme, že někteří lidé jsou nám sympatičtější. Na některé bychom nejraději zapomněli. Pokud si můžeme vybrat, zcela samozřejmě volíme při spojování ty sympatičtější, charismatičtější, bohatší, hezčí, chytřejší apod. V konkurenci vazeb si vybíráme pro nás nejvhodnější. Barabásiho teoretický model (Barabási 2005, 98) umožňuje každému bodu sítě přiřadit mu jeho zdatnost a zjednodušeně řečeno - predikovat jeho budoucí úspěšnost v připojování se k síti (v součinu s počtem uzlů). Vycházíme-li z toho, že nejlepší síťová pozice uzlu je taková, kdy má uzel mnoho kontaktů a žádný nebo jen malá část z nich je redundantních, tj. vede ke stejným lidem (Šafr 2007, 17), je konkurenční výhodou takovou pozici držet. Taková pozice totiž zaplňuje tzv. „strukturální mezery“, místa, kde mezi uzly nejsou žádné hrany, většinou mezi skupinami. Na obou stranách „mezery“ plynou rozlišné informace a je nutné je přeposílat či překládat. Ackermann, Adamčík, Adamec,Adámek, Barda, Benda, Beránek, Beyer, Bílý, Bok, Borek, Borůvka, Brada, Brzoň, Březina, Buček, Burda, Burš, Cetl, Cikán, Císař,Čapek, Čečák, Čerbák, Čermák, Červenka, Čížek, Daněk, Dienstbier, Dodal, Dolan, Domanický, Dorňák, Drahorád, Drška, Dubný, Dubský, Dudek, Eminger, Erlich, Fenyk, Fragner, Frei, Frýbort, Gál, Galič, Gomela, Gregor, Grégr, Gudrun, Hadrava, Hanousek, Hanuš, Hejnakl, Heller, Herfurt, Herget, Herynek, Hladký, Hofer, Holan, Homola, Honců, Horáček, Horych, Hrdlička, Huml, Hynek, Choděra, Jamnický, Jan, Janoušek, Jánský, Janů, Jašek, Jelínek, Ješátko, Ježek, Jirka, Jurka, Kaindl, Karbusický, Kárník, Kasal, Káš, Kašík, Klubal, Kohout, Kohoutek, Kolář, Komberec, Kondela, Košťál, Kouba, Koubek, Koubský, Koudelka, Kozel, Koželuh, Kožoušk, Král, Krištof, Krňák, Krňanský, Kroupa, Kroutil, Kruliš, Kučera, Kudělka, Kutiš, Kvasnička, Lacko, Langer, Laurin, Lebduška, Leppert, Lexa, Machač, Maleček, Marhoul, Maršál, Mates, Matura, Matyáš, Meindl, Menčík, Merta, Míka, Mikulášek, Mikulecký, Mikulenka, Mˇuller, Munzar, Mutač, Náhlovský, Němec, Nouza, Novosad, Novotný, Nový, Paroubek, Pašek, Pazour, Pažík, Pečenka, Pechlát, Peřina, Pešek, Petráň, Petřík, Petřína, Pinc, Podloucký, Popp, Poštulka, Potyš, Pozníček, Průšek, Přerost, Přidal, Příhoda, Rakušan, Reichl, Rejniš, Riegr, Richter, Roškot, Rudol, Řehák, Řezníček, Říha, Sajfrt, Sedláček, Sechovský, Sejk, Skalický, Slabihoudek, Sládek, Sláma, Slavíček, Smrž, Smutný, Soukup, Študent, Šulc, Švamberk, Švarc, Švehla, Tichý, Tošnar, Tovara, Trejbal, Trnka, Trousil, Tůma, Umlauf, Vacek, Valoušek, Vánňa, Vávra, Veleman, Velíšk, Vencl, Veselý, Veteška, Vilím, Vnouček, Vobecký, Vyskočil, Vytásek, Weigel, Zahradníček, Zajac, Zajíc, Zajíček, Zdeněk, Zedník, Zelený, Zuzánek, Žalman, Živný, Života, Žofka, Žváček
Několikrát jsme si položili otázku:
Co tvoří vazby? Znáte ty lidi, co pořád píšou statusy na Facebook nebo příspěvky do různých fór, že něco potřebují?

Znáte ty fóra plná internetových mudrců, kteří jako jeden hlas volají po tom, aby někdo konečně sepsal pravidla diskutování, že takhle to nejde? A jak je nikdo nenapíše? Bezpečná autonomie
Neustávající připojení
Sítě podle volby
Instantní komunity
Zastření sociálního kontextu
Konsumerismus a móda
Změna jazyka
Informační sítě
Nové sociální problémy
Network society – společnost sítí
V závěru přednášky si ve stručnosti představíme několik změn ve společnosti, které mají přímou souvislost s rozvojem komunikačních technologií – zejména mobilní komunikace a Internetu. Jejich pojítkem je to, že pokud se týkají nějaké skupiny jako celku, tak je to mladá generace. Tedy lidé jako vy…a já. Jako dnes celou přednášku, opět vybírám spíše zajímavé koncepty, které stručně nastíním. (dle: Castells 2007)

Bezpečná autonomie
Umožňuje nám být v neustálém spojení nezávisle na časovém a prostorovém uspořádání, umožňuje jednotlivci plně ovládat proces komunikace. Praktické dopady jsou typicky pro mladé lidi, kteří jsou neustále zasažitelní rodiči, ale přitom mohou udržovat neustálý kontakt se svými vrstevníky. Dalším takovým příklad je home office.
Mohu, co chci, aniž by se ztrácel dohled.
Neustávající připojení
Jsme připraveni komunikovat kdykoliv a kdekoliv. I když původní ideou byl zejména důraz na kdekoliv (tedy mobilitu, ostatně připomeňme si první kufříkové mobily), dnes je kladen důraz spíše na kdekoliv. Například je to velkou výhodou pro seniory, kteří mohou komunikovat daleko více.

Sítě podle volby
Získávání, nacházení, ale i mazání kontaktů je dílem okamžiku. Pohybujeme se v otevřených sítích, které můžeme měnit doslova podle aktuální nálady. Naše osobní sítě se stávají velmi proměnlivými. Tím, že snadno můžeme zvolit jak a s kým komunikovat hrozí, že se naše komunikace rozpadnou na množství jednotlivostí.

Instantní komunity
Jedním z typických rysů síťové společnosti je vznik spontánních komunit v prakticky nulovém čase. Jedním z nejvíce manifestních projevů jsou samozřejmě bleskové politické mobilizace, které mají celospolečenský dosah. Do běžného života se však zcela přirozeně dostaly neplánované párty, rodinné oslavy, ale také nenadálé pracovní projekty s ad-hoc sestavenými týmy.
Jinými slovy, takové ad-hoc sítě přebírají kontrolu nad částí společenského dění, na úkor formálních forem, jako jsou občanská společnost, rodinné tradice, atp.

Zastření sociálního kontextu
Komprese času a prostoru se v našem případě projevuje schopností dělat více věcí najednou v dříve nezvyklých kombinacích a prostředích. Komunikace se dostává do míst, kde dříve nebyla: telefonát manželce uprostřed autobusu, Facebook v práci. To obojí je typickým příkladem, který narušuje vnímání intimního prostoru.
Dříve existovaly pevné kontexty, které určovaly povahu jednání, které v nich bude probíhat. Tyto kontexty se nyní rozpadají a povaha jednání je čím dál tím určována kontextem každého jednotlivce: jeho zájmů hodnot a priorit.

Konsumerismus a móda
Zde snad jen krátce k tomu, že vzniká úplně nová dimenze módy, která ovšem silně vyjadřuje náš osobní vkus a formuje sociální distinkce. Tedy nejde pouze o módu, ale o sociální status a budování vlastní identity. Používat Linux je jasný signál. A IPod také – zvlášť pokud si můžu koupit zadní kryt podle své volby.
Nám asi půjde o identitu, ale zejména u dětí školního věku jde o tvrdě statkovou záležitost.

Změna jazyka
Nejde jen o newspeak, ale také o používání emotikonů (+SMS jazyk). V širším pojetí pak dochází k předávání sdělení formou hudby či obrazů.

Informační sítě
Obrovské množství informačních zdrojů a nízké náklady na horizontální komunikaci umožňují do značné míry nezávislé šíření myšlenek, informací a iniciativ. Jde přitom o obrovsky efektivní médium: svým známým zpravidla věříte více než televizi. Lidé jsou tak méně závislí na formálních informačních zdrojích a tyto informační sítě jim fungují jako protiváha, která reguluje to, co formální média komunikují. Ta musí být opatrnější při snaze manipulovat veřejné mínění.
Odvrácenou tváří tohoto jevu je pak šíření drbů všeho druhu. Jakmile se jednou dostanou do oběhu, je těžké je vymítit (viz. hoax).
Nové sociální problémy
O nových sociálních problémech jsme hovořili v předchozích přednáškách – proto jen pro připomenutí: digital divide (nebo obecněji communication divide), možnost zneužití technologií a možná ztráta soukromí a také vznik novým norem, které bychom mohli velmi zhruba zařadit pod označení netiketa (tomu se z určitého úhlu pohledu věnovala přednáška o právu).
Lidé na okraji Spojovatelé Prodavači Komunikátoři Maveni Inovátoři Úzká hrdla velká sociální síť
malá husota vazeb
není nezbytná centralita

přeposílají a překládají názoroví vůdci
dokáží informaci prodat
charismatické jedince
s vysokým individuálním kapitálem
lidé s vysokou centralitou

podílejí se na řešení problémů

odvádějí „černou práci“
žáby na prameni:
využívají informační převahy pro svůj prospěch
mají oprávnění (vazbu), který zneužívají
lidé, kterým práce přerostla přes hlavu
„Každý pracovník postupuje po služebním žebříčku tak dlouho, dokud se neoctne na místě, které není schopen zastávat.“
(Murpyho zákony o zaměstnání nedatováno) podobní inovátorům
průkopníci
drží určitou expertní znalost v rámci sítě
novinky přímo nevytváří

produkují nějaký druh kapitálu

sdělení musí být chytlavé

Trosečníci
si svou pozici nevybrali dobrovolně
noví nebo neoblíbení
Einsteini
dobrovolně v takové pozici
např. elity
Komunikátoři Spojovatelé Úzká hrdla
Prodavači Inovátoři Maveni Lidé na okraji
Dvě pojetí sociálního kapitálu Individuální Kolektivní Pierre Bourdieu
rozsah sociálních sítí a schopnost člověka je aktivizovat




množství

silné a slabé vazby Robert Putnam
vlastnost celé komunity






způsob rozložení v síti

otevřené a uzavřené vazby přístup ke zdrojům
používáme jej jako prostředek k cílům Otevřené a uzavřené vazby
1.) potenciál pro sdílení velkého množství různých informací
2.) velké náklady na vzájemnou komunikaci
3.) Relativně malá důvěra a tlak na sociální normy
4.) strategická pozice a role každého uzlu


1.) důvěra
2.) plnění složitých úkolů
3.) podpora a pomoc v období krize
4.)podobný druh znalostí a informací
5.)sdílení, vývoj a omezování sociálních norem
6.) typ chování
prospolečenké
škodlivé
ambivalentní
Full transcript