Biosféra, vegetační oblasti světa

Ekosystém

Různě velký

Země

Všechny živé organismy jsou od narození

závislé na prostředí ve kterém žijí.

Dělení ...

vodní

biom volného oceánu

pevninské

• polární pustina (mrazová poušť)

• tundra

• tajga

• lesy mírných pásů

• stepi

• subtropické rostlinstvo

• pouště

• savany

• tropické deštné lesy

Vegetační Země

Mapa biomů světa.

Polární kraje - polární pustiny a mrazové pouště.

Severní polární kraje

• Arktida, převážně pokryta oceánským ledovcem. Ostrov Grónsko a několik dalších malých ostrovů pokrývá ledovec pevninský.

• V oblasti polárních pustin nenajdeme žádné rostliny.

• Živočichové jsou pro život v chladných podmínkách přizpůsobeny stavbou těla, mohutnou vrstvou tuku či mastnou a hustou srstí.

• Typickým zástupcem Arktidy je lední medvěd, tuleň, mrož či kosatka.

Jižní polární kraje

•  Antarktida, jeden z kontinentů, pokryt pevninským ledovcem. V období zimy se kolem Antarktidy vytváří ledovec oceánský (mořský)

•  V období léta můžeme najít při pobřeží stopy po odolných rostlinách – mechy, lišejníky – vegetačně pak tuto část řadíme do tundry.

•  Ze zvířat kromě tradičních tuleňů a mrožů je třeba zmínit tučňáka císařského, velryby či kryl (drobní korýši), který je společně s planktonem základem potravního řetězce.

•  Antarktida je mezinárodně chráněnou oblastí. Na jejím území mohou žít lidé pouze dočasně a to na jednotlivých polárních výzkumných stanicích. Také se zde nesmí nic těžit, či jinak ničit unikátní přírodu….co je unikátního na ledu  ?

Najdeme je na samotných pólech naší planety.

Na severním pólu Arktidu, na jižním Antarktidu.

Pro obě oblasti je společné, že se nachází daleko za polárním kruhem. Střídá se zde období polárního dne a polární noci. Sníh (většinou ho moc nepadá) se hromadí a postupem času a působením tlaku se mění na led. Mocnost pevninských ledovců může být až několik km (Grónsko 3,5 km, Antarktida 4 km).

Tundra

Tundra = rozlehlá pláň, porostlá nízkými keříky, mechy a lišejníky. Zimy v tundře jsou vzhledem k poloze dlouhé, tmavé a chladné. Léta pak krátká, vlhká. Krutý zimní mráz proto dokáží přežít pouze rostliny skryté pod vrstvou sněhu. A samozřejmě zvířata k tomu vybavena (třeba topením ).

Půda v tundře promrzá do značných hloubek. Kromě období léta, kdy dochází k částečnému rozmrznutí (max. do 1 m hloubky) je takovouto půdou pokryta velká oblast světa, které říkáme trvale zmrzlá půda = permafrost.

Vegetační doba (kdy rostliny rostou) je velmi rychlá – do tří měsíců. Během té doby stihnou rostliny vyrůst, vysemenit i zaklíčit.

 Rostliny tundry: mechy, lišejníky, bylinné vrby a břízy, silenky či lomikámeny.

Většina zvířat osídluje tundru v létě. Celou zimu zde vydrží jen pižmoň, kteří se živí rostlinami ukrytými pod sněhem.

 Zvířata tundry: sobi, vlci, polární lišky

Lidé se dokázali přizpůsobit životu v tundře. Jejich dřívější závislost na sobech je dnes nahrazena moderní technikou (dovozem potravin). I dnes ovšem převládá tradiční lov a obchod s kožešinou.

Nejznámějšími oblastmi, kde žijí lidé v tundře je finské Laponsko. Na území Grónska a na severu Kanady pak žijí Inuité, známější jako Eskymáci. Některé kmeny obývají také území ruské Sibiře.

V současné době je oblast tunder neustále narušována vzrůstající těžbou nerostných surovin (ropy, uhlí, plynu).

Lesy mírných pásů

Lesy mírného pásu plynule navazují na lesotundr, postupujeme-li od pólu směrem k rovníku. Nejprve narazíme na odolné jehličnaté lesy., kterým říkáme tajga. Zimy v tajze jsou dlouhé a drsné, většinou s velkým množstvím sněhu. Léto je relativně teplé. Najdeme zde permafrost.

• Rostliny tajgy: smrky, modříny, v severní Americe sekvoje (nejmohutnější stromy světa)

• Zvířata tajgy: šelmy (medvěd, vlci, rys). Ale také lišky, strakapoudi, datli či lýkožrouti (ničí stromy).

Tajga přechází v lesy smíšené a lesy listnaté. Jejich složení dobře známe. Jsou to lesy, které máme i u nás (za humny). Listy stromů na zimu opadávají, z jejich zbytků se utváří humus. Po vykácení lesů je půda vcelku úrodná.

• Rostliny: buk, dub, habr, olše, bříza….ale také smrk, borovice.

• Zvířata: jelen, srnky, prase divoké, mýval, skunk aj.

Les je odnepaměti využíván člověkem jako zdroj dřeva (k výrobě čehokoliv a na topení). Především v oblasti tajgy dochází k silné těžbě. Nevýhodou tajgy je, že vykácené stromy nejdou nahradit novými. V našich lesích je toto možné a tak se na místě vykáceného lesa setkáme se školkou nových stromů.

Jen pro informaci. Je velmi pravděpodobné, že i váš dům a vaše pole je na místě bývalého lesa, nebo stepi, ale o tom až příště.

Stepi

Stepi se nachází v mírném kontinentálním podnebném pásu. Zde se zvětšuje rozdíl teplot mezi dnem a nocí a klesají srážky.

Menší množství srážek způsobuje růst především nízkých trav, které jsou pro stepi charakteristické.

Stepi najdeme na světě pod různými jmény: SA – prérie, JA – pampy, Kazachstán – celiny.

• Rostliny: nízké trávy, díky úrodným černozemním půdám zde však dochází k pěstování náročných obilovin a kukuřice (obilnice světa).

• Zvířata: typickým zvířetem je bizon, dále drobní hlodavci a plazi.

Oblast stepí je spjata s životem indiánů, kteří zde lovili bizony a z jejich kůží stavěli svá obydlí. S příchodem „bílých“ došlo k velkému úbytku stád těchto zvířat.

Subtropická vegetace

Oblast okolí Středozemního moře (Středomoří) je typickým příkladem vegetační oblasti subtropů. Důvodem odlišnosti zdejší krajiny hledejme v podnebí – subtropický pás – v létě sucho a horko s občasnými srážkami v podobě slabých dešťů, či bouřek x v zimě s pravidelnými srážkami, ve vyšších polohách i sněhovými.

• Rostliny: jsou uzpůsobeny zdejším podmínkám v podobě kožovitých listů (tvrdolistý les), které zadržují vodu. Z typických plodin jsou to eukalyptus, olivovník, cedr, kaktus či husté křovinaté porosty macchií. Většina lesů je však vykácena a přeměněna na plantáže citrusových plodů (pomeranče, mandarinky, citróny). Ve velkém se zde také pěstuje vinná réva, olivy a pistácie.

• Zvířata: převážně hlodavci, skot.

Krajinu podobnou středomořské nalezeme také na jihu Afrika, na Floridě či na severu Austrálie.

Pouště

Pouště jsou oblasti světa, kde ročně naprší méně než 200 mm srážek. Většina vody se zde velmi rychle vypaří. Ta, která se nevypaří se buďto vsákne či odteče suchým korytem, které nazýváme vádí (koryta, kde voda teče jen občas). Velmi důležité jsou na poušti studny a podzemní voda. Místo, kde je vody „dostatek“ a kde spatřujeme život je oáza.

• Rostliny: kaktusy a ojedinělé trsy trav, nízké keře. V oázách palmy.

• Zvířata: velbloudi, malé šelmy, plazy a štíři.

Pouště také dělíme na horké a chledné. V horkých pouštích, které jsou v tropickém a subtropickém pásu teplota většinou po celý rok neklesne pod nulu. V pouštích chladných, které se nachází v pásu mírném naopak teplota klesá pravidelně hluboko bod 0°C.

Poušť není jen písek, který známe z televize a dovolených. Většina pouští je kamenitá či štěrkovitá. Písečná poušť s typickými dunami je velmi ojedinělá.

Savana

Savanu si můžeme spojit s jedním známým pojmem – safari (volný výběh zvěře v uzavřeném prostoru, přístupné turistům většinou v autech). Savana je místem, kde se střídá období sucha s obdobím deště. Období deště trvá od tří (suchá savana) do devíti (vlhá savana) měsíců. V závislosti na daném období mění savana svou tvář – za deště je zelená, za sucha typicky oranžová.

Savana je místem, kde nalezneme vysoké trávy, keře i stromy nejrůznějších tvarů a velikostí.

V oblastech savan dochází také k typickému proudění vzduchu – monzuny a pasáty. První jsou typické pro subtropický podnebný pás, ty druhé pro tropy. Oba přináší od moře vláhu. Monzun proudí v létě od moře nad pevninu a přináší deště, v zimě naopak z pevniny nad oceán doprovází sucha. Pasáty vanou stále stejným směrem – od obratníků směrem k rovníku (někdy se také nesprávně označují jako monzuny).

• Rostliny: vysoké trávy, keře, akácie, blahovičníky, baobaby

• Zvířata: šelmy – lev, gepard, hyena, velcí savci – slon, hroch, nosorožec, kopytníci – antilopy, zebry, žirafy …

Krajina savan je taktéž hustě osídlena a relativně úrodné půdy zemědělsky využité. Život obyvatel však znepříjemňuje období sucha a v období dešťů množící se hmyz přenášející různé nemoci.

Tropické deštné lesy

Unikátní biom tropických deštných lesů můžeme rozdělit na dvě velké skupiny.

• Tropický střídavě vlhký les - navazuje na tropický deštný les. Klima je odlišné v menším množství strážek.

• Tropický deštný les - též prales. Trvale teplé a vlhké podnebí - průměrné teploty kolem 25°C a pravidelné takřka denní strážky.

Třípatrový lesní porost - v každém patru odlišná flóra a fauna.

• Bylinné a keřové patro - nejnižší, díky nedostatku slunečních paprsků snadno prostupné. Dojde-li ovšem k narušení koruny dochází k rychlému růstu křovin.

• Stromové patro - místo nejbujnějšího života v tropickém deštném lese.

• Stromoví velikáni - až 70 m vysoké stromy poskytují útočiště ptákům a ěkterým druhům opic.

Flora - bohatá druhová rozmanitost, vzácné dřeviny, byliny.

Fauna - hojnost druhů - od hmyzu až po velké šelmy.

Horská vegetace

Svébytné postavení zaujímají ve vegetačních oblastech země pohoří. Krajina hor se mění s rostoucí nadmořskou výškou. Záleží také na vzdálenosti od oceánu i na zeměpisné šířce. Některé hory, poskytují úžasnou nabídku téměř všech vegetačních pásem na malém území – výstup na Kilimanžáro začíná v deštném lese, prochází savanou, lesy mírných pásu, stepí, tundrou a končí polární pustinou.

Biosféra

Největší ekosystém.

Zemi dělíme na jednotlivé krajiny - pásy, oblasti.

Kapka vody

Toto dělení je závislé na přírodních podmínkách - nejčastěji na podnebí.

Poušť

Les

V každé přírodní krajině najdeme specifické zástupce rostlin a živočichů, kteří se přizpůsobili životu v dané oblasti.

Park

Moře

Odborně nazývané BIOMY

biom šelfových moří

Antarktida. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Arthur_Harbor_-_Antarctica.JPG>

Rybník

Grónský ledovec. Wikipedia Commons. Dostupné online z:

<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Greenland-ice_sheet_hg.jpg>

oblasti

Různé - podle oblastí a vědeckých společností na Zemi.

V ČR užíváme dělení Středoevropské - podle Tischlera.

pásy

Společenstvo rostlin a živočichů žijící v určitém prostředí.

"Živý" obal Země.

Mapy biomů světa. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7b/Vegetation-no-legend.PNG>

Tajga. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Picea_glauca_taiga.jpg>

Tundra na Aljašce. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ee/Tundra_coastal_vegetation_Alaska.jpg>

Savana. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Tarangire-Natpark800600.jpg>

Opadavý les. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Winter_forest.jpg>

Subtropická vegetace. Foto: archiv autora.

Step. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/Steppe_of_western_Kazakhstan_in_the_early_spring.jpg>

Poušť Gobi, Mongolsko. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Desert_-_Inner_Mongolia_edit.jpg>

Amazonský deštný prales. Wikipedia Commons. Dostupné online: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/River_in_the_Amazon_rainforest.jpg>

Konžský deštný prales. Wikipedia Commons. Dostupné online z: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Bwindi.JPG>

Horská vegetace. Foto: archiv autora